Zvláštní zpráva
č.12 2017
natural resources logo

Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná

O zprávě: Tato zpráva se zabývá tím, zda opatření EU zlepšila jakost pitné vody v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku, jak to požaduje směrnice o pitné vodě z roku 1998.
Dospěli jsme k závěru, že celkově se situace výrazně zlepšila. Stále však existují oblasti, kde zásobování občanů vodou z veřejné sítě není plně v souladu se standardy EU. Navíc bude zapotřebí dalších značných vnitrostátních veřejných a soukromých prostředků, aby byl pro všechny občany v těchto členských státech zabezpečen přístup k vodě řádné jakosti a aby bylo zajištěno, že investice financované z EU do vodohospodářských zařízení bude možné odpovídajícím způsobem udržovat.
Doporučujeme mimo jiné, aby se některé zbývající otázky vyřešily v rámci probíhající revize směrnice o pitné vodě a aby byla zajištěna udržitelnost vodohospodářské infrastruktury při zachování dostupnosti vodohospodářských služeb.

Tato publikace je k dispozici také v 23 jazycích a v následujícím formátu:
PDF
PDF General Report

Shrnutí

Směrnice o pitné vodě
I

Voda je pro život na naší planetě nezbytná. Naše ekosystémy, společnost i hospodářství potřebují ke svému rozkvětu čistou sladkou vodu v dostatečném množství. Ochrana zdraví občanů EU prostřednictvím bezpečného přístupu ke kvalitní pitné vodě je po mnoho let důležitým prvkem politiky EU. Od roku 1975 EU přijala právní předpisy týkající se vody, jejichž účelem je chránit spotřebitele a uživatele vody před škodlivými účinky. Směrnice týkající se norem pro vodu určenou k lidské spotřebě, tzv. směrnice o pitné vodě, byla přijata v roce 1980 a následně revidována v roce 1998. Tato směrnice je v současné době předmětem revize.

Jak jsme audit prováděli
II

Při auditu jsme posuzovali, zda opatření EU zlepšila bezpečný přístup občanů ke kvalitní pitné vodě v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Konkrétně jsme zjišťovali, zda jsou splněny požadavky směrnice o pitné vodě, zda zkoumané projekty financované z EFRR/FS zlepšily jakost pitné vody a přístup k jejím dodávkám a zda generované příjmy a dodatečné veřejné financování dostačují k zajištění údržby a udržitelnosti investic financovaných z EU do infrastruktury pro dodávky pitné vody.

III

Finanční prostředky z EFRR/FS určené na hospodaření s pitnou vodou a dodávky pitné vody v letech 2007 až 2020 ve třech uvedených členských státech činí 3,7 miliardy EUR. Audit zahrnul období od přistoupení navštívených členských států k EU do konce roku 2016.

Co jsme zjistili
IV

Celkově jsme konstatovali, že v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku došlo ke zlepšení přístupu občanů ke kvalitní pitné vodě a jejích dodávek. Do značné míry je to důsledkem značných investic financovaných z EFRR a FS v posledních letech. Existují však stále oblasti, kde je občanům dodávána z veřejné sítě voda, jež není plně v souladu s normami EU, které stanoví směrnice o pitné vodě z roku 1998. Navíc jsou zapotřebí další významné vnitrostátní veřejné a soukromé investice, aby byl pro všechny občany v těchto členských státech zabezpečen přístup k vodě řádné jakosti a aby bylo zajištěno, že investice EU do vodohospodářských zařízení bude možné odpovídajícím způsobem udržovat.

Naše doporučení
V

Komise by měla:

  1. na základě vykazovaných údajů provádět následnou kontrolu u nedostatků v monitorování ze strany členských států a vymáhat plnění požadavků směrnice o pitné vodě v této oblasti;
  2. v rámci současné revize směrnice o pitné vodě se proporčním způsobem zaměřit na následující záležitosti:
    1. zlepšení způsobu, jakým členské státy poskytují Komisi informace o odchylkách týkajících se malých oblastí zásobování vodou,
    2. rozšíření požadavků na podávání zpráv i na malé oblasti zásobování vodou,
    3. pravidelné podávání zpráv s cílem získávat od členských států aktuální informace o dodržování směrnice o pitné vodě. Komise by měla zvážit takové možnosti, jako jsou alternativní nástroje IT (např. shromažďování údajů od vnitrostátních správních orgánů), aby se vykazování zjednodušilo, zrychlilo a byly k dispozici aktuální informace.
    4. zlepšení požadavků na poskytování dostačujících a aktuálních informací o jakosti vody určené k lidské spotřebě spotřebitelům;
  3. Podporovat členské státy v prosazování opatření, jejichž cílem je snížit ztrátu vody. Toho by bylo možné dosáhnout například tím, že by se opatření na snížení ztrát vody zahrnula do financování EU v oblasti infrastruktury pro dodávky pitné vody nebo zvýšením transparentnosti o ztrátách vody.
VI

Členské státy by měly:

  1. vyžadovat, aby byly plány na dosažení určité úrovně omezení ztrát vody zařazeny jako výběrová kritéria pro všechny projekty vodohospodářských zařízení, které umožňují splnění vnitrostátních cílů,
  2. zajistit, aby sazby vodného umožňovaly udržitelnost vodohospodářské infrastruktury včetně její údržby a obnovy,
  3. v případě potřeby zvážit poskytnutí finanční nebo jiné podpory domácnostem, u nichž náklady na vodohospodářské služby převyšují míru finanční dostupnosti, a přitom zajistit plnou návratnost nákladů v rámci struktury sazeb vodného.

Úvod

Směrnice EU o pitné vodě

01

Voda je pro život na naší planetě nezbytná. Naše ekosystémy, společnost i hospodářství potřebují ke svému rozkvětu čistou sladkou vodu v dostatečném množství. Ochrana zdraví občanů EU prostřednictvím bezpečného přístupu ke kvalitní pitné vodě je po mnoho let důležitým prvkem politiky EU. Od roku 1975 EU přijala právní předpisy týkající se vody, jejichž účelem je chránit spotřebitele a uživatele vody před škodlivými účinky. Zajištění vysoce kvalitních a bezpečných dodávek pro všechny Evropany je také nedílnou součástí politiky EU v oblasti ochrany životního prostředí1.

02

První směrnice o jakosti pitné vody v členských státech byla přijata v roce 19752. Další směrnicí, která se týká norem pro vodu určenou k lidské spotřebě, je „směrnice o pitné vodě“, jejímž cílem je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě (viz rámeček 1). Byla přijata v roce 19803 a následně revidována v roce 19984. Tato směrnice je v současné době předmětem revize.

Rámeček 1

Směrnice o pitné vodě

Směrnice o pitné vodě stanoví normy jakosti pitné vody v EU pro 48 ukazatelů, které musí členské státy pravidelně monitorovat a testovat. Ukazatele se člení do tří kategorií:

  • mikrobiologické ukazatele (významné pro lidské zdraví), které zahrnují zejména ukazatele E. coli a enterokoků,
  • chemické ukazatele (významné pro lidské zdraví), které sahají od konkrétních látek, jako jsou jednotlivé kovy, přes jednotlivé organické sloučeniny až po generické látky, jako jsou pesticidy a vedlejší produkty dezinfekce,
  • indikační ukazatele, které poskytují informace o postupech čištění a organoleptické (tj. o barvě a zápachu látky a smyslových vjemech z ní) a estetické jakosti pitné vody a jsou kombinací mikrobiologických, chemických a radiologických ukazatelů. Nesplnění indikačního ukazatele je signálem, že dodávka je spojena s problémem, který je nutné vyšetřit a posoudit z hlediska toho, zda je ohroženo lidské zdraví.
03

Směrnice stanoví možnost, aby se členské státy dočasně odchýlily od požadovaných norem jakosti vody stanovením odchylky. Tyto odchylky mohou trvat až tři roky a lze je dvakrát prodloužit (o další tři roky při každém prodloužení).

Režimy monitorování a podávání zpráv

04

Členské státy jsou povinny vymezit oblasti zásobování vodou a zavést odpovídající programy monitorování v souladu s minimálními požadavky stanovenými ve směrnici o pitné vodě5. Směrnice o pitné vodě rozlišuje:

  • oblasti zásobování vodou, které dodávají v průměru více než 1 000 m3 vody za den nebo zásobují více než 5 000 osob, označované jako „velké oblasti zásobování vodou“,
  • malé oblasti zásobování vodou, které dodávají v průměru méně než 1 000 m3 vody za den nebo zásobují více než 5 000 osob, označované jako „malé oblasti zásobování vodou“,
  • oblasti zásobování vodou, které dodávají v průměru méně než 10m3 vody za den nebo zásobují méně než 50 osob, označované jako „velmi malé oblasti zásobování vodou“,
05

Kromě toho směrnice o pitné vodě vyžaduje, aby spotřebitelé měli k dispozici aktuální informace6 a aby členské státy každé tři roky zveřejňovaly zprávu o jakosti vody určené k lidské spotřebě, která se bude týkat uplynulých tří let. Tyto zprávy by měly být zveřejňovány do jednoho kalendářního roku od skončení období, kterého se týkají a měly by být zaslány Komisi do dvou měsíců od svého zveřejnění.

06

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) shromažďuje údaje o jakosti vody od členských států v zastoupení Komise prostřednictvím on-line nástroje pro podávání zpráv7. Agentura EEA odpovídá i za kontrolu kvality informací v databázi a vypracovává vnitrostátní databáze, které ověřují členské státy. Na základě těchto údajů Komise do devíti měsíců od obdržení zpráv členských států zveřejňuje souhrnnou zprávu o jakosti vody určené k lidské spotřebě v Unii jako celku.

07

V této zprávě, jež je hlavním nástrojem ke zjišťování nesouladu s hodnotami ukazatelů stanovenými ve směrnici o pitné vodě, by měl každý členský stát vykázat jakost vody ve všech velkých zásobovaných oblastech. Podávání zpráv o malých zásobovaných oblastech je dobrovolné. Členské státy mohou od ustanovení směrnice o pitné vodě osvobodit velmi malé oblasti zásobování vodou, tedy zdroje pro individuální zásobování, které dodávají v průměru méně než 10 m3 vody za den nebo zásobují méně než 50 osob.

Jakost pitné vody v EU

8

V rámci požadavku směrnice o pitné vodě na posouzení jakosti pitné vody se každoročně ve všech členských státech provádí několik milionů analýz. Například ve vykazovaném období 2011–2013 bylo provedeno 4,1 milionu analýz mikrobiologických ukazatelů, 7,1 milionu analýz chemických ukazatelů a 17,5 milionu analýz indikačních ukazatelů (viz rámeček 1). Jestliže alespoň 99 % všech analýz provedených v daném roce splňuje danou normu, má se za to, že členský stát dodržuje hodnoty ukazatelů stanovené ve směrnici o pitné vodě.

9

V případě indikačních ukazatelů neznamená překročení normy nutně nedodržení směrnice o pitné vodě, neboť ve většině případů se nejedná o bezprostřední ohrožení lidského zdraví. Ačkoli většina indikačních ukazatelů nepředstavuje přímé ohrožení lidského zdraví, mohly by nepřímo ovlivnit jakost, chuť nebo pach vody, a tudíž i její přijatelnost pro spotřebitele. Například prahová hodnota stanovená ve směrnici o pitné vodě pro železo činí 200 µg/l. Při koncentraci železa ve výši 300 µg/l má voda charakteristickou chuť a získává zakalení a zabarvení. V důsledku toho je voda pro spotřebitele odpudivá. Hodnota odvozená od zdravotních důsledků činí 2 000 µg/l, je tedy daleko vyšší než hodnota, která je pro spotřebitele skutečně přijatelná. Indikační ukazatele mohou být ovlivněny i nesprávným čištěním. Například přítomnost organických látek by mohla vést k nedostatečné dezinfekci.

10

Obecně je jakost pitné vody v EU dobrá8. Konkrétně velká většina velkých oblastí zásobování vodou vykazuje vysokou míru dodržení mikrobiologických a chemických ukazatelů, které stanoví směrnice o pitné vodě (podrobnosti viz tabulka 1). Kromě toho se celková míra dodržení v EU významně zlepšila v porovnání s vykazovaným obdobím 2008–20109.

Tabulka 1

Členské státy1 a míra dodržování ukazatelů

  2008–2010 2011–2013
Celková míra dodržení mikrobiologických ukazatelů
> 99 % 23 27
95 % < X < 99 % 4 -
< 95 % - -
Celková míra dodržení chemických ukazatelů
> 99 % 11 26
95 % < X < 99 % 11 12
< 95 % 5
Celková míra dodržení indikačních ukazatelů
> 99 % 7 21
95 % < X < 99 % 10 53
< 95 % 10 14

1Chorvatsko, které se k EU připojilo dne 1. července 2013, bylo od postupu podávání zpráv za období let 2011–2013 osvobozeno.

2Maďarsko.

3Dánsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko a Slovinsko.

4Pro indikační ukazatele nahlásila Malta míru dodržení přibližně 90 % z důvodu velmi nízké míry dodržení pro chloridy.

 

Zdroj: zpracoval EÚD na základě údajů zveřejněných v souhrnné zprávě o jakosti pitné vody v Unii.

11

Pokud jde o malé zásobované oblasti (které zásobují přibližně 65 milionů osob v celé EU), průměrná míra dodržení ukazatelů ve vykazovaném období 2011–2013 překročila 98 %10. Tento celkový údaj uvádí pokrok v porovnání s vykazovaným obdobím 2008–2010, kdy požadavky směrnice o pitné vodě plně dodrželo v průměru jen přibližně 59 % všech malých zásobovaných oblastí11. Za období 2008–2010 předložily zprávy o malých zásobovaných oblastech všechny členské státy kromě České republiky. Za vykazované období 2011–2013 však poskytla informace jen přibližně polovina členských států (což představovalo přibližně 34,6 milionu spotřebitelů v malých zásobovaných oblastech). Důvodem je skutečnost, že podávání zpráv o malých zásobovaných oblastech není povinné.

12

Nedostatky týkající se monitorování malých zásobovaných oblastí byly uznány rovněž v sedmém akčním programu pro životní prostředí, jenž vyzýval ke zvýšení úsilí při provádění směrnice o pitné vodě, zejména v případě malých zásobovaných oblastí12.

Ztráty v systémech dodávek pitné vody

13

Závažným problémem, který ovlivňuje zásobování pitnou vodou, je vysoká míra fyzických ztrát vody. Hlavním důvodem jsou úniky z rozvodných sítí, které jsou nedostatečně udržovány nebo potřebují obnovu. Procento ztrát vody se vypočítává jako poměr mezi nefakturovanou vodou a celkovým objemem vody, který vstupuje do zásobovací sítě.

14

Podle údajů zveřejněných v roce 2014 za období 2008–2010 přibližně v polovině členských států se přes 20 % čisté pitné vody vůbec nedostane do kohoutků v domácnostech spotřebitelů, protože z rozvodné sítě unikne. V některých členských státech tyto ztráty dosahují až 60 %13. Na rozdíl od předcházejících zpráv se za období 2011–2013 neuváděly žádné informace o ztrátách vody ani v souhrnné zprávě, ani ve zprávách členských států.

15

Omezování ztrát je důležité z hlediska ochrany životního prostředí (úspor zdrojů) a zásadně ovlivňuje výkonnost vodohospodářských služeb. Strategie Evropa 2020 věnuje velkou pozornost účinnému využívání zdrojů, a to znamená zvýšit účinné využívání vodních zdrojů s dalšími přínosy v oblasti nižší spotřeby energie na čištění a přepravu vody a nižších účtů za vodu a ztrát vody14. Také sedmý akční program pro životní prostředí klade důraz na nutnost zvýšit účinnost obnovou infrastruktur15.

Financování z EU zejména prostřednictvím EFRR a FS

16

Hlavním zdrojem prostředků EU pro financování vodohospodářských infrastruktur jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Projekty jsou financovány zejména prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS).

17

Mnoho projektů týkajících se pitné vody se provádí společně s projekty v oblasti odpadních vod16. V programovém období 2007–2013 bylo na projekty týkající se pitné vody přiděleno více než 7,3 miliardy EUR. Z toho byly přibližně 4 miliardy EUR určeny členským státům EU-13. Pro programové období 2014–2020 celkové prostředky přidělené na pitnou vodu činí přibližně 4,7 miliardy EUR, z toho zhruba 3,4 miliardy EUR je vyhrazeno pro členské státy EU-13 (viz příloha I).

Přístup k pitné vodě

18

Dostupnost nezávadné pitné vody je v celé EU vysoká. Stále však existují regiony, které občanům nezajišťují přístup ke službám zásobování vodou. Podle údajů Eurostatu17 se podíl obyvatelstva napojeného na veřejné zdroje pitné vody mezi členskými státy značně liší. Nejnižší podíl má s pouhými 62 % obyvatelstva napojeného na veřejné zdroje pitné vody Rumunsko (viz obrázek 1). Příloha II uvádí podkladové informace o zdrojích pitné vody v EU.

Obrázek 1

Podíl obyvatelstva napojeného na veřejné zdroje pitné vody v navštívených členských státech v roce 2013

Zdroj: Eurostat.

19

V prosinci 2013 shromáždila občanská iniciativa v EU „Right2Water“ téměř 1,9 milionu podpisů ve všech členských státech. Tato iniciativa vyzvala Evropskou komisi „[…] k návrhu legislativy, která zavede lidské právo na vodu a hygienu, tak jak je uznáváno Organizací spojených národů, a která bude podporovat zajišťování vody a hygieny jako základní veřejné služby pro všechny“18. V roce 2014 Komise zveřejnila své posouzení podpory, kterou již EU poskytuje pro pitnou vodu dobré jakosti, a vyzvala členské státy, aby zajistily přístup k minimálním dodávkám vody pro všechny občany EU19.

Sazby vodného

20

Zásady, které se mají uplatňovat při stanovování sazeb vodného, jmenovitě zásada návratnosti nákladů a cenové dostupnosti vodohospodářských služeb, byly stanoveny v rámcové směrnici o vodě z roku 200020. V praxi by sazby měly pokrývat alespoň náklady na provoz a údržbu a také významnou část odpisů majetku, aby bylo možné přispívat k udržitelnosti vodohospodářských infrastruktur.

21

Současně musí být vodohospodářské služby zákazníkům také sociálně dostupné. Když členské státy stanovují výši vodného, mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům tak, aby vodohospodářské služby zůstaly dostupné. V pokynech Komise se jako běžně přijímaná míra cenové dostupnosti uvádí 4 % příjmů domácností, tj. celkové náklady na vodu (vodné a stočné) mohou představovat 4 % příjmů domácností21.

Předcházející audity EÚD a ostatní nedávné studie v oblasti vodní politiky

22

V posledních letech jsme zveřejnili několik zpráv o vodní politice a investicích EU do infrastruktury pro pitnou a odpadní vodu22. Příloha II shrnuje jejich hlavní závěry.

23

V květnu 2015 zveřejnil výzkumný útvar Evropského parlamentu zprávu týkající se směrnice o pitné vodě23.

Rozsah a koncepce auditu

24

V auditu jsme posuzovali, zda opatření EU zlepšila bezpečný přístup občanů ke kvalitní pitné vodě v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Konkrétně jsme zkoumali, zda:

  • jsou splněny požadavky směrnice o pitné vodě,
  • zkoumané projekty financované z EFRR/FS zlepšily jakost pitné vody a přístup k dodávkám pitné vody,
  • generované příjmy a dodatečné veřejné financování dostačují k zajištění údržby a udržitelnosti investic financovaných z EU do infrastruktury pro dodávky pitné vody.
25

Rozhodli jsme se zaměřit na členské státy EU-13, neboť v roce 2010 jsme zveřejnili zvláštní zprávu na téma pitné vody v programovém období 2000–2006, která se soustředila na členské státy EU-1524. Vybrané členské státy byly zvoleny zejména z důvodu částky finančních prostředků z EU, které jim byly přiděleny v letech 2007 až 2020 (3,7 miliardy EUR), která představuje přibližně 50 % celkových přidělených prostředků EU na hospodaření a zásobování pitnou vodou pro členské státy EU-13 (viz příloha I), z důvodu omezeného přístupu k pitné vodě (v případě Rumunska) a z důvodu vysokých ztrát vody hlášených v období 2008–2010.

26

Audit se opíral o důkazní informace, které poskytla Komise a navštívené členské státy. Konkrétně se audit uskutečnil formou:

  • rozhovorů se zástupci Generálního ředitelství pro životní prostředí a Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku,
  • analytického přezkumu relevantních dokumentů EU i jednotlivých států,
  • rozhovorů se zástupci ministerstva životního prostředí, ministerstva zdravotnictví, řídicího orgánu, regulačních orgánů a jiných subjektů ve vybraných členských státech,
  • návštěv a přezkumů devíti projektů EFRR/FS (po třech v každém ze tří navštívených členských států), včetně projektové dokumentace, jako jsou žádosti, grantové dohody, zprávy a jiné dokumenty související s prováděním projektů,
  • rozhovorů s vodohospodářskými subjekty, příjemci projektů a řídicími orgány devíti zkoumaných projektů.
27

Projekty týkající se pitné vody v rámci EFRR/FS zkoumané pro účely tohoto auditu se týkají všech aspektů infrastruktury souvisejících s cyklem pitné vody. Zahrnují stanovení nebo obnovu povodí (viz obrázek 1), úpravny vod (viz obrázek 2), jímání a rozvod potrubím (viz obrázek 3) a čerpací stanice. Každý z vybraných projektů patřil mezi dvacet projektů, které v každém členském státě obdržely nejvyšší spolufinancování z EU v programovém období 2007–2013. Byly zvoleny tak, aby dokládaly hlavní aspekty plnění cílů směrnice o pitné vodě a problematiku přístupu, ztrát a jakosti.

Obrázek 1

Plovoucí čerpadlo vody v Călărași (Rumunsko)

Zdroj: EÚD.

Obrázek 2

Strojní zařízení úpravny vody Bogyiszló v Szekszárdu (Maďarsko)

Zdroj: EÚD.

Obrázek 3

Výkopové práce, Veliko Tarnovo (Bulharsko)

©Řídicí orgán operačního programu „Životní prostředí“ v Bulharsku.

28

Audit zahrnul období od přistoupení navštívených členských států k EU do konce roku 2016.

Připomínky

Směrnice o pitné vodě z roku 1998 byla do konce roku 2016 provedena z hlediska většiny aspektů

29

Evropská unie nemůže dosáhnout cílů své politiky, jestliže členské státy nebudou účinně uplatňovat právo EU v praxi. Členské státy odpovídají za přesné provedení směrnic ve vnitrostátním právu v požadované lhůtě. Kromě toho jsou povinny správně uplatňovat a provádět veškeré právní předpisy EU25. Komise je povinna monitorovat úsilí členských států a zajišťovat soulad s právem EU, a to i s pomocí využití formálních právních postupů26.

30

Hlavním právním předpisem EU týkajícím se jakosti pitné vody je směrnice o pitné vodě. Posuzovali jsme tudíž, zda:

  • navštívené členské státy správně provedly směrnici o pitné vodě ve vnitrostátních právních rámcích a splnily její požadavky,
  • mají všichni spotřebitelé v navštívených členských státech k dispozici odpovídající pitnou vodu,
  • režimy monitorování poskytují informace o provádění směrnice o pitné vodě,
  • spotřebitelé mají k dispozici aktualizované informace o jakosti pitné vody,
  • Komise pravidelně přezkoumává vědecké a technické aspekty směrnice o pitné vodě.

Vnitrostátní právní předpisy v navštívených členských státech jsou v souladu s požadavky směrnice o pitné vodě

31

Účinné provedení směrnice o pitné vodě ve vnitrostátních právních předpisech je nezbytným krokem k zajištění toho, aby pitná voda splňovala jednotnou úroveň bezpečnosti v celé EU. Od data přistoupení27 byla Komise povinna zajišťovat, aby byly vnitrostátní právní předpisy v souladu s ustanoveními rámcových právních předpisů EU, kromě konkrétních výjimek stanovených v přístupových smlouvách.

32

Komise provádí studie souladu tak, že srovnává povinnosti podle práva EU se zněním příslušných článků vnitrostátních právních předpisů, aby posoudila, do jaké míry dodržují požadavky směrnic EU. V roce 2004 tak učinila u Maďarska a v roce 2007 u Bulharska a Rumunska.

33

U tří navštívených členských států Komise zjistila, že vnitrostátní právní předpisy nebyly ve všech ohledech v souladu se směrnicí o pitné vodě, a proto byla zahájena řízení o nesplnění povinnosti (viz rámeček 2) v roce 2008 proti Maďarsku a v roce 2009 proti Bulharsku a Rumunsku28 (viz příloha III).

Rámeček 2

Řízení o nesplnění povinnosti

Jestliže Komise zjistí neplnění práva Evropské unie, může zahájit řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU.

V první fázi řízení Komise zašle členskému státu výzvu, aby do dvou měsíců předložil své připomínky. Tato výměna stanovisek se obvykle nezveřejňuje.

Pokud připomínky, které předloží členský stát, Komisi nepřesvědčí ke změně názoru, nebo pokud členský stát na žádost neodpoví, může Komise vydat odůvodněné stanovisko, kterým členskému státu poskytne další dvouměsíční lhůtu na splnění povinnosti. V této fázi Komise vydává tiskovou zprávu, v níž informuje občany EU o účelu řízení.

Jestliže členský stát nedodrží právo Evropské unie, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru, jehož rozsudek je závazný.

Pokud členský stát rozsudek Soudního dvora nedodrží, může Komise poté, co zašle další výzvu, postoupit věc Soudnímu dvoru podruhé a požádat o uložení povinnosti zaplatit paušální částku nebo pokutu podle článku 260 SFEU.

34

V důsledku řízení o nesplnění povinnosti uvedené tři členské státy pozměnily své vnitrostátní právní předpisy. Příslušné věci tak byly uzavřeny v roce 2009 v případě Maďarska a v roce 2010 v případě Rumunska. Pokud jde o Bulharsko, Komise s ohledem na rozsah změn v roce 2012 aktualizovala svou studii souladu a odhalila další neplnění, proto bylo řízení o nesplnění povinnosti uzavřeno až v roce 2015. Náš přezkum ukázal, že celkově vnitrostátní právní předpisy ve třech navštívených členských státech splňují požadavky směrnice o pitné vodě.

Odchylky od směrnice o pitné vodě byly povoleny v Maďarsku a Rumunsku, nikoli však v Bulharsku

35

Členské státy mohou povolit odchylky od hodnot ukazatelů, a to až do nejvyšší hodnoty těmito státy stanovené, za předpokladu, že žádná odchylka nepředstavuje možné ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti zajistit žádnými jinými přiměřenými prostředky (viz rámeček 3).

Rámeček 3

Odchylky – článek 9 směrnice o pitné vodě

Každá odchylka povolená členskými státy nebo Komisí by měla upřesnit tyto údaje:

  1. důvody pro odchylku;
  2. příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvyšší přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;
  3. zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace a zda budou nebo nebudou ovlivněny nějaké významné potravinářské podniky;
  4. patřičný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;
  5. souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení k přezkoumání;
  6. požadovanou dobu trvání odchylky.
36

Tyto odchylky by měly být omezeny na co nejkratší dobu a mohou trvat nejdéle tři roky. Jestliže po této době problémy, které vedly k odchylce, přetrvávají, mohou členské státy odchylku prodloužit o další období až tří let, o čemž informují Komisi. Za mimořádných okolností může členský stát Komisi požádat o třetí odchylku na další období nepřesahující tři roky.

37

Členské státy jsou povinny informovat Komisi do dvou měsíců od jakékoli odchylky týkající se velké zásobované oblasti. Odchylky týkající se malé zásobované oblasti musí být oznámeny až počínaje druhou odchylkou.

38

V Maďarsku na konci platnosti třetí odchylky, která trvala až do konce roku 2012, stále nebylo v souladu se směrnicí 80 % zásobovaných oblastí, které byly předmětem této odchylky (289 z 365). Nakonec začala opatření přijatá maďarskou vládou ke zlepšení situace v zásobovaných oblastech, které byly předmětem odchylky, přinášet výsledky. V dubnu 2016 nesplňovalo směrnici o pitné vodě 66 z 365 oblastí zásobování vodou. Mezitím Komise vzhledem k uplynutí lhůty zahájila v květnu 2016 proti Maďarsku řízení o nesplnění povinnosti.

39

Také Rumunsku byly v přístupové smlouvě poskytnuty odchylky29, které trvaly až do konce roku 2010 nebo do konce roku 2015. Od přistoupení Rumunsko oznámilo Komisi sedm po sobě jdoucích odchylek (tj. druhou odchylku) s lhůtami v letech 2014 až 2018. Podle rumunského ministerstva zdravotnictví však ke konci roku 2015 dosud existovalo 335 oblastí zásobování vodou, které dodávaly vodu přibližně 762 000 osob (přibližně 3,8 % celkového počtu obyvatel Rumunska), kde dosud v některých ukazatelích nebylo plně dosaženo norem jakosti. Podle rumunských orgánů jsou další opatření k zajištění dodržování směrnice o pitné vodě plánována na období 2014–2020 v rámci operačního programu „Velké infrastruktury“, celostátního programu rozvoje venkova a celostátního programu pro místní rozvoj.

40

V Bulharsku nebyly do doby vypracování této zprávy poskytnuty žádné odchylky. Podle bulharského ministerstva zdravotnictví však v zemi existuje několik oblastí, které mají s plněním směrnice problémy. Nejzávažnější se týkají dusičnanů/dusitanů a zahrnují přibližně 300 malých zásobovaných oblastí. U přibližně 150 z nich neplnění přetrvává a souvisí se zemědělskými postupy30. V důsledku toho lze odhadnout, že přibližně 124 000 osob, tj. 1,7 % celkového počtu obyvatel, používá pitnou vodu, která není plně v souladu s požadavky směrnice o pitné vodě.

41

Bez ohledu to, zda pro ně platí, nebo neplatí odchylky, mají všechny tři členské státy spotřebitele, kteří dosud nemají přístup k pitné vodě přiměřené jakosti. Členské státy přijímají zmírňující opatření, někdy jsou však tato opatření opožděná, jako v případě Maďarska. V Rumunsku jsou taková opatření prováděna právě nyní, je však příliš brzy posuzovat jejich účinnost.

Nedostatky režimů monitorování podle směrnice o pitné vodě

Některé členské státy podávají zprávy o údajích z monitorování pozdě
42

Tři souhrnné zprávy (viz body 5 až 7), které zahrnují roky 2002 až 2013, byly zveřejněny s průměrným zpožděním více než sedmnácti měsíců. Tabulka 2 uvádí data, kdy měly být souhrnné zprávy za období 2002–2013 podány, a skutečná data jejich zveřejnění.

Tabulka 2

Požadovaná data a skutečná data zveřejnění souhrnných zpráv

Souhrnná zpráva Požadované datum Datum zveřejnění Zpoždění
2002–2004 listopad 2006 prosinec 2007 13 měsíců
2005–2007 listopad 2009 prosinec 2011 25 měsíců
2008–2010 listopad 2012 červen 2014 19 měsíců
2011–2013 listopad 2015 říjen 2016 11 měsíců
43

Podle studie zveřejněné v roce 201331 byla důvodem neúplných a opožděných příspěvků členských států složitost informací, které mají členské státy poskytovat (z hlediska počtu ukazatelů a objemu podrobných údajů).

44

Za vykazované období 2011–2013 většina členských států poskytla své údaje v požadované lhůtě (únor 2015)32. Dva členské státy (Řecko a Itálie) však na předložení údajů potřebovaly až šest dalších měsíců a jeden členský stát, Maďarsko, dokončil předkládání své zprávy až v dubnu 2016, tedy více než o rok později, než bylo požadováno.

Navštívené členské státy nesplnily všechny povinnosti týkající se monitorování
45

Směrnice o pitné vodě umožňuje omezit nebo zrušit monitorování některých ukazatelů, zejména indikačních ukazatelů. Obecně může členský stát snížit počet vzorků, na nichž mají být provedeny testy určitých ukazatelů, jestliže:

  1. výsledky ze vzorků testovaných v období alespoň dvou za sebou následujících let jsou konstantní a významně lepší než stanovené meze a
  2. není pravděpodobné, že by nějaký faktor způsobil zhoršení jakosti vody za místem, kde je vzorek odebírán33.
46

V souvislosti s prováděním směrnice Komise (EU) 2015/1787mají členské státy možnost odchýlit se od ukazatelů a četnosti vzorkování, pokud je prováděno posouzení rizik34 (viz body 61–63).

47

Vnitrostátní právní předpisy tří navštívených členských států vyhovují požadavkům směrnice o pitné vodě v oblasti monitorování. Zjistili jsme však několik neplnění požadavků z hlediska toho, jak je monitorování skutečně prováděno. Tříleté zprávy uvádějí procento velkých zásobovaných oblastí, které jsou pro každý ukazatel monitorovány. Ve zprávách za období 2011–2013 jsme zaznamenali, že ve všech třech navštívených členských státech nebyly ve všech velkých zásobovaných oblastech monitorovány všechny ukazatele, aniž by bylo uvedeno odůvodnění nebo vysvětlení případných výjimek z monitorování. Například monitorování stopových prvků35 bylo vykázáno v průměru v 81 % velkých zásobovaných oblastí v Bulharsku a Maďarsku a jen v 41 % velkých zásobovaných oblastí v Rumunsku.

48

Tato skutečnost byla potvrzena i u některých projektů v rámci EFRR/FS, kde jsme zjistili, že monitorování nebylo provedeno v souladu se směrnicí o pitné vodě. Konkrétně bylo testováno méně ukazatelů, než směrnice o pitné vodě požaduje.

49

V Bulharsku vnitrostátní orgány problém nedostatečného monitorování uznávají. Jak uvádí bulharská vnitrostátní zpráva o životním prostředí za rok 2012, většina vodohospodářských subjektů u některých ukazatelů (jako jsou benzo(a)pyren, antimon, rtuť a polycyklické aromatické uhlovodíky) nedodržuje požadavek směrnice o pitné vodě z hlediska objemu a četnosti36. Kromě toho ne všechny velké oblasti zásobování vodou byly monitorovány s ohledem na všechny ukazatele. Výše uvedené ukazatele byly monitorovány v průměru jen u 66 % velkých zásobovaných oblastí.

50

Kromě toho podle předběžných údajů za roky 2014 a 2015 nebyly ve všech malých zásobovaných oblastech monitorovány všechny ukazatele, například chrom, železo a enterokoky: železo bylo monitorováno v přibližně 90 % malých zásobovaných oblastí a chrom a enterokoky v přibližně 80 % malých zásobovaných oblastí. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel, kteří využívají dodávek z malých zásobovaných oblastí, činil v Bulharsku přibližně 1,7 milionu37, znamená to, že odhadem 330 000 osob využívalo malé zásobované oblasti, které nebyly testovány na enterokoky. Současně v testovaných malých zásobovaných oblastech míra nedodržení ukazatelů překračovala 2 %.

51

Podle bulharských orgánů chybí dostatečná laboratorní kapacita: úplné kontroly vzorků může provádět jen šest z 28 laboratoří regionálních zdravotních inspektorátů a brom lze testovat jen ve dvou z nich. Postup pro zlepšení analytické kapacity regionálních zdravotních inspektorátů probíhá v rámci operačního programu „Životní prostředí“ na období 2014–2020.

Kontroly zpráv členských států o dodržování směrnice prováděné agenturou EEA nezjistily nesrovnalosti
52

Údaje o monitorování dodržení směrnice poskytované členskými státy ověřuje v zastoupení Komise agentura EEA. Dokumentární ověření agenturou EEA nezahrnují ověřování na místě, a proto jsou ze své podstaty omezena co do působnosti. Existují i případy, kdy by kontroly věrohodnosti mohly agentuře EEA umožnit, aby odhalila nesrovnalosti ve zprávách členských států:

  • nepřesnosti týkající se celkového počtu analýz (a z toho vyplývající četnost překročení stanovené meze) u ukazatele „koliformní bakterie“ v Rumunsku (viz rámeček 4) a
  • chyba týkající se ukazatele „dusitany“ v Bulharsku, kde se údaje ve skutečnosti týkají ukazatele „dusičnany“.

Rámeček 4

Příklad nesrovnalostí ve zprávách členských států o dodržování směrnice o pitné vodě, které mohla odhalit agentura EEA

Ve zprávách za období 2011–201338:

  • celkový počet analýz vykázaných za rok 2013 pro ukazatel koliformních bakterií činí 7 71739 a
  • četnost překročení tohoto ukazatele je přibližně 15,5 %.

Výroční zpráva o jakosti pitné vody za rok 201340 však správně upřesňuje, že:

  • celkový počet analýz pro ukazatel koliformních bakterií v roce 2013 činil 67 475, a tudíž
  • správná četnost překročení činila přibližně 1,8 %.

Vzhledem k tomu, že celkový počet analýz vykázaných pro ukazatel koliformních bakterií za roky 2011 a 2012 činil 65 871, resp. 71 877 a údaj vykázaný pro rok 2013 byl pouhou desetinou těchto číselných údajů, mohla být tato chyba snadno odhalena.

Kromě toho také u několika dalších ukazatelů, jako je železo, mangan a počet mikroorganismů, se počet analýz vykázaných ve výsledcích podávání zpráv za období 2011–2013, a tudíž i četnost překročení liší od údajů zveřejněných ve výroční zprávě za rok 2013.

Chybí informace o plnění požadavků na monitorování pro malé oblasti zásobování vodou
53

Malé zásobované oblasti dodávají pitnou vodu přibližně 65 milionům osob v EU. Na základě údajů z roku 2010 Komise odhadovala, že v EU jako celku není více než jedna třetina malých zásobovaných oblastí řádně monitorována nebo že dodávaná pitná voda nevyhovuje všem normám jakosti41. Procento malých zásobovaných oblastí, které nebyly řádně monitorovány, bylo v roce 2010 u tří navštívených členských států vysoké: 44 % v Rumunsku, 60 % v Maďarsku a téměř 100 % v Bulharsku, ve srovnání s průměrem EU, který činí 27 %.

54

Za vykazované období 2011–2013 přibližně polovina členských států poskytla informace o malých zásobovaných oblastech a vykázala celkovou míru dodržení (při zahrnutí všech ukazatelů) vyšší než 98 %42. Komise se dodržování norem v malých zásobovaných oblastech věnovala v průzkumu během léta 2016. Na průzkum odpovědělo 21 členských států, které potvrdily celkovou míru dodržení u mikrobiologických ukazatelů ve výši 98 %.

55

Podle směrnice o pitné vodě však podávání zpráv o malých zásobovaných oblastech není povinné. Komise nemůže kontrolovat, zda monitorování probíhá v souladu s vykazovanou metodou, a musí předpokládat, že členské státy podávají zprávu v dobré víře a v souladu se zásadou loajální spolupráce43.

56

Není však zcela jasné, zda tomu tak je, a Komise v posledních letech provedla řadu iniciativ s cílem motivovat členské státy, aby své malé zásobované oblasti řádně monitorovaly. V roce 2011 Komise zveřejnila studii týkající se provádění posouzení rizik u malých vodních zdrojů44. Kromě toho v roce 2014 Komise vydala pokyny, které obsahují osvědčené postupy pro malé zdroje45. Výsledky těchto pokynů z hlediska monitorování malých zásobovaných oblastí budou patrné až poté, co členské státy zašlou své údaje za příští vykazované období (2014–2016), počátkem roku 2018.

Informace pro spotřebitele o jakosti pitné vody nejsou snadno dostupné

57

Členské státy jsou povinny provést nezbytná opatření, aby zajistily, že spotřebitelé budou mít k dispozici dostačující a aktuální informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě46. Ve třech navštívených členských státech je tento požadavek řádně proveden ve vnitrostátních právních předpisech.

58

Konstatovali jsme však, že Komise v tomto ohledu nezveřejnila žádné pokyny pro členské státy, pokud jde o metody dodržování požadavků směrnice o pitné vodě. Hodnotící studie z roku 2016 zjistila, že postupy zpřístupňování těchto informací zákazníkům se v jednotlivých členských státech, a dokonce i mezi dodavateli vody v rámci jednoho členského státu významně liší47.

59

U kontrolovaných projektů EFRR/FS jsme zjistili, že spotřebitelé neměli k těmto informacím vždy snadný přístup, pokud si je občané sami nevyžádali nebo pokud nedošlo k nehodám ve vodohospodářské síti. V Maďarsku pocházejí informace dostupné spotřebitelům v roce 2017 z roku 201448. V jednom projektu v Bulharsku49 a jednom projektu v Rumunsku50 pocházely informace dostupné spotřebitelům z roku 2015. U dalšího projektu v Rumunsku51 nebyly informace zveřejněny vůbec, ale byly poskytovány jen na vyžádání. V tomto případě byly po auditní návštěvě webové stránky vodohospodářského provozovatele aktualizovány a v únoru 2017 byly zveřejněny údaje za rok 2016.

Revize směrnice o pitné vodě je zařazena do pracovního programu Komise na rok 2017

Přezkumy Komise v letech 2003, 2008 a 2013 vedly k první revizi směrnice o pitné vodě v říjnu 2015
60

Komise provádí přezkum příloh směrnice s ohledem na vědecký a technický pokrok nejméně každých pět let a v případě potřeby musí předložit návrhy na změny52. První přezkum se uskutečnil v roce 2003. V rámci tohoto přezkumu Komise uspořádala konzultaci se zástupci ministerstev zdravotnictví a životního prostředí, vodohospodářskými sdruženími a výzkumnými skupinami, která upozornila na to, že mikrobiologickému dohledu je třeba věnovat větší pozornost, neboť spotřebitelé více trpí infekcemi než otravami.

61

V roce 2008 v rámci druhého přezkumu Komise zadala externí studii týkající se možných revizí směrnice o pitné vodě53. Tato studie doporučila zařadit do směrnice o pitné vodě problematiku plánování bezpečného zásobování pitnou vodou. Koncepce bezpečného zásobování pitnou vodou, kterou zavedla Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2004, se skládá z komplexního posouzení rizik a metody řízení rizik, která postihuje všechny kroky zásobování vodou od povodí až ke spotřebiteli54. V roce 2010 byla studie aktualizována s důrazem na bezpečné zásobování pitnou vodou. V návaznosti na uvedené dvě studie Komise v listopadu 2010 došla k závěru, že aktuálně není legislativní revize směrnice o pitné vodě nezbytná.

62

Počínaje rokem 2013 Komise uspořádala sérii setkání a workshopů týkajících se provádění a možné revize směrnice o pitné vodě v souvislosti s třetím přezkumem55. Na základě tohoto třetího přezkumu se Komise rozhodla zrevidovat znění příloh II a III směrnice o pitné vodě.

63

Směrnice, kterou se revidují přílohy II a III směrnice o pitné vodě, byla přijata v říjnu 2015 a členské státy ji musí provést ve vnitrostátních právních předpisech ve lhůtě 24 měsíců56. Nová příloha II nabízí možnost provádět monitorování pitné vody pružnějším způsobem, je-li posouzení rizik prováděno podle zásady přístupu založeného na plánu pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou, který stanoví Obecné zásady jakosti pitné vody Světové zdravotnické organizace. Tento přístup umožní zaměřit se na monitorování zdrojů tam, kde je to nejvíce zapotřebí, a pokud to výsledek posouzení rizik dovolí, lze uvažovat i o omezení monitorování. Nová příloha III stanoví revidované specifikace pro analýzu ukazatelů.

Komise zjistila nutnost další revize směrnice o pitné vodě pro řešení dalších nedostatků
64

V prosinci 2014 Komise v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu Right2Water (viz bod 19) a v rámci programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) zahájila studii směrnice o pitné vodě. Cílem této studie bylo podpořit hodnocení nutnosti revize směrnice o pitné vodě; studie byla zveřejněna v květnu 201657.

65

Na základě této studie Komise v prosinci 2016 přijala pracovní dokument útvarů Komise, který konstatoval, že směrnice o pitné vodě plní své cíle, kterými je přispívat k ochraně lidského zdraví58. Souběžně také určuje několik oblastí ke zlepšení, jmenovitě nutnost:

  • revidovat ukazatele tak, aby lépe zohledňovaly přístup založený na plánování bezpečnosti a rizicích,
  • posílit ustanovení směrnice o pitné vodě tak, aby zajišťovala dostupnost aktuálních informací pro spotřebitele, a
  • řešit problematiku materiálů, které se dostávají do styku s pitnou vodou.
66

V listopadu 2015 Komise zahájila studii týkající se materiálů, které se dostávají do styku s pitnou vodou, která byla zveřejněna v březnu 201759. V současné době se provádí posouzení dopadů, které má být také zveřejněno koncem roku 2017. Pomůže Komisi při revizi směrnice o pitné vodě, jež byla zařazena do pracovního programu Komise na rok 201760.

67

Kromě toho v prosinci 2015 Komise zahájila projekt „Spolupráce v oblasti ukazatelů jakosti pitné vody“, který provádí regionální kancelář WHO pro Evropu. Tento projekt bude trvat osmnáct měsíců a přezkoumá a zhodnotí nejnovější dostupné důkazy s cílem získat základ pro návrh seznamu ukazatelů, které mají být zařazeny do přílohy I revidované směrnice o pitné vodě61.

Všechny zkoumané projekty EFRR/FS zlepšily jakost pitné vody v dotčených oblastech, společným problémem však nadále jsou ztráty vody

68

Během tohoto auditu jsme zkoumali devět projektů EFRR/FS, po třech v každém z navštívených členských států, abychom posoudili přínos projektů financovaných z EU k plnění cílů směrnice o pitné vodě. Obrázek 2 uvádí přehled přezkoumávaných projektů. Další informace ke každému projektu nabízí příloha V.

Obrázek 2

Přehled přezkoumávaných projektů

Zdroj: EÚD.

69

U těchto projektů jsme zkoumali, zda představovaly vhodné možnosti pro zlepšení přístupu k pitné vodě dobré jakosti nebo omezení ztrát vody. Naše posouzení se opíralo o tyto podklady:

  • přezkum projektové dokumentace, jako jsou žádosti, grantové dohody, závěrečné zprávy, laboratorní protokoly a další dokumenty týkající se provádění projektů, a
  • rozhovory s vodohospodářskými subjekty, příjemci projektů a řídicími orgány.
70

Příjemci projektů byly obce nebo sdružení obcí či okresy. Všechny projekty v Bulharsku a Rumunsku byly projekty kombinované: kromě pitné vody se zabývaly i problematikou odpadních vod, která byla v obou zemích rovněž prioritou.

71

Pět z devíti zkoumaných projektů byly velké projekty. U těchto pěti projektů se na přípravě projektu podílelo partnerství JASPERS62 (společný technický útvar, který zřídily Komise, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj), které také poskytovalo nezávislé poradenství na pomoc příjemcům a příslušným vnitrostátním správním orgánům.

72

U všech přezkoumávaných projektů jsme zjistili, že v žádosti o poskytnutí grantu byl řádně posouzen a popsán stav před provedením projektu, včetně informací o jakosti vody, napojeném obyvatelstvu a o stavu rozvodné sítě (například o stáří infrastruktury a procentu ztrát vody).

Celkově přezkoumávané dokončené projekty EFRR/FS dosáhly většiny svých cílů, někdy však byly zpožděné

Výsledky projektů
73

Zkontrolovali jsme cílové hodnoty a ukazatele stanovené pro kontrolované projekty v rámci EFRR/FS. Konstatovali jsme, že tyto projekty dosáhly svých hlavních cílů, kterými bylo zlepšit jakost vody, zvýšit přístup k pitné vodě nebo snížit ztráty vody, jak bylo stanoveno v příslušných analýzách nákladů a přínosů, studiích proveditelnosti, žádostech o grant nebo projektových žádostech (viz tabulka 3).

Tabulka 3

Hlavní cíle přezkoumávaných projektů EFRR/FS

Členský stát Hlavní cíle, které řešily přezkoumávané projekty Hlavní činnosti související s pitnou vodou
Bulharsko Zlepšení jakosti vody
Snížení ztrát vody
Rekonstrukce úpravny a čerpacích stanic (velký projekt) a výměna starého potrubí.
Maďarsko Zlepšení jakosti vody Renovace vodohospodářské rozvodné sítě a rozvoj nových čerpacích stanic, výstavba propojovací soustavy mezi stávající rozvodnou sítí a novými vodárenskými systémy, budování nových vrtů pro využití zdrojů vody a výstavba nových úpraven vody.
Rumunsko Zlepšení jakosti vody
Zlepšení přístupu k pitné vodě
Snížení ztrát vody
Renovace a výstavba úpraven vody, budování vrtů a nádrží, rozšíření a obnova rozvodné sítě.
74

V Bulharsku byla rekonstruována úpravna vody a čerpací stanice pro velký projekt ve městě Gabrovo (viz obrázek 4). Kromě toho u všech tří projektů bylo rekonstruováno potrubí v síti a byla získána povolení k provozu.

Obrázek 4

Čistírna odpadních vod v Gabrovu (Bulharsko)

©Řídicí orgán operačního programu „Životní prostředí“ v Bulharsku.

75

V případě Maďarska výsledky zkoušek ukázaly zlepšení jakosti vody u všech tří zkoumaných projektů. Dva projekty (Békés a Szekszárd) v době auditní návštěvy dosud nebyly v provozu. Navíc u jednoho z projektů (Szekszárd) budou k zajištění dlouhodobého dodržování směrnice o pitné vodě nutné další investice. Důvodem bylo špatné plánování (viz rámeček 5).

Rámeček 5

Dodatečné investice potřebné pro jeden projekt FS v Maďarsku (Szekszárd)

Velmi nízká hladina Dunaje v posledních letech (střední hladina vody 124 cm v roce 2015 oproti 150–250 cm v předcházejících letech) vedla k vyšším než obvyklým koncentracím železa a manganu v neupravené vodě. To způsobilo, že vzorky nevyhovovaly v ukazateli manganu a koncentrace železa v pitné vodě se blížila prahové hodnotě. Aby bylo zajištěno dlouhodobé dodržování ukazatelů, vznikla potřeba dodatečné kapacity pro odstraňování železa a manganu, která bude financována z EU v období 2014–2020 prostřednictvím projektu v hodnotě 876 milionů HUF (2,8 milionu EUR).

Hladina vody v Dunaji, která podle provozovatele projektu tento stav způsobila, však není neobvyklá a dodatečné investice bylo možné předpokládat. Podobně nízké hladiny byly zaznamenány již v letech 2003 a 201163.

Obrázek 5

Vrt dodávající břehově filtrovanou vodu z Dunaje, Maďarsko

Zdroj: EÚD.

76

V případě Rumunska dosáhl svých cílů jeden ze tří přezkoumávaných projektů, projekt v okresech Kluž a Sălaj, jehož cíle spočívaly ve zlepšení úpravy a rozvodu pitné vody, a projekt v Călărași dosáhl cílů jen částečně (viz rámeček 6).

Rámeček 6

Částečné dosažení cílů v rumunském projektu (Călărași)

Jedním z cílů projektu bylo snížit ztráty vody na 19 %. Cíle stanoveného pro ukazatel výkonnosti „fyzické ztráty vody“ nebylo dosaženo v důsledku podhodnocení ztrát vody před projektem. Odhady (34 %) se ve skutečnosti týkaly jen ztrát vody v rozvodné síti a vycházely z údajů za období 2006–2007, kdy neexistoval systém měření pro zdroje, čerpání a rozvod vody a nebyla prováděna měření u všech odběratelů.

Při dokončení projektu (červenec 2016) byly ztráty vody uváděny ve výši přibližně 56 %. Na konci roku 2016 se ztráty vody snížily na méně než 51 %. Hodnota uváděná po projektu představuje ztráty vody v celém vodohospodářském systému, včetně odběru a úpravy. Kromě toho je druhou příčinou vysokých ztrát vody vykázaných v závěrečné zprávě skutečnost, že smlouva o dílo, která měla dle předpokladu skončit v březnu 2013, byla kvůli platební neschopnosti společnosti, které byla zakázka původně zadána, uzavřena až v červnu 2016.

Pokud jde o cíl spočívající ve zlepšení jakosti pitné vody, výsledky zkoušek provedených po realizaci projektu ukázaly, že jakost vody vyhovovala požadované normě ve všech obcích kromě jedné (Lehliu), kde v roce 2015 analýzy zaměřené na volný zbytkový chlor a amonium vykázaly výsledky nad prahovými hodnotami ve více než 9 %, resp. téměř 17 % případů. Podle příjemce projektu byly tyto ukazatele překročeny v létě (červenec, srpen), kdy množství vody upravované k lidské spotřebě dosáhla maximální kapacity zařízení a dávka chloru u předběžné úpravy nebyla dostatečná.

77

Třetí projekt v kraji Constanța také dosáhl svých ukazatelů výstupu, pokud jde o renovaci nebo výstavbu fyzické infrastruktury64, plnění cílů v oblasti výkonnosti však bude možné až poté, co bude v roce 2019 dokončena část prací financovaných v období 2014–2020 (viz bod 79).

Obrázek 6

Laboratorní analýzy v Călărași (Rumunsko)

Zdroj: EÚD.

78

Příjemci projektů v Bulharsku byli povinni podat ve fázi dokončení projektu svým řídicím orgánům zprávu o výstupech a finančním plnění projektů, nikoli však o dopadech projektů. Například mezi hlavní problémy týkající se pitné vody, které měly projekty v Bulharsku řešit, patřily ztráty vody a přerušování dodávek. V grantových dohodách však nebyly stanoveny žádné konkrétní ukazatele týkající se těchto dvou aspektů. Náš audit však byl schopen potvrdit, že všechny přezkoumané projekty EFRR/FS přispěly ke snížení ztrát vody a omezení případů přerušení dodávek.

Zpoždění v provádění projektů
79

Všechny projekty zkoumané v Maďarsku a Rumunsku skončily později, než bylo plánováno. Maďarské projekty skončily se zpožděním o šest až osm měsíců oproti harmonogramu stanovenému v původních grantových dohodách. Dva ze tří rumunských projektů se zpozdily o více než 30 měsíců. Třetí projekt, který měl skončit v listopadu 2015, byl prodloužen do programového období 2014–2020 z důvodu platební neschopnosti podnikatele a v současnosti se jeho dokončení předpokládá na konci roku 2019. Situace byla znatelně lepší v Bulharsku, kde byly dva z projektů dokončeny jen s malým zpožděním o tři měsíce a třetí byl dokončen včas.

Finanční plnění projektů
80

V Maďarsku jen jeden ze zkoumaných projektů dodržel prvotní odhady nákladů. U dalších dvou zkoumaných projektů (Békés a Szekszárd) byly konečné náklady o více než 20 %, resp. 9 % vyšší než celkové náklady stanovené v grantové dohodě. V obou případech navýšení po postupu zadávání veřejné zakázky souviselo s vyššími než odhadovanými náklady výstavby. Řídicí orgán tato navýšení nákladů akceptoval a grantovou dohodu několikrát pozměnil. To vedlo i k odpovídajícím navýšením financování z EU.

81

Na druhou stranu u projektů zkoumaných v Bulharsku a Rumunsku byly konečné náklady významně nižší (o 19 % až 33 %) než částka uvedená v rozpočtu v grantové dohodě. Hlavním důvodem byly úspory při zadávání veřejných zakázek. V případě jednoho velkého projektu v Bulharsku (Gabrovo) vyplývalo snížení nákladů i z revize rozsahu projektu (viz rámeček 7).

Rámeček 7

Snížení nákladů u velkého projektu v Bulharsku (Gabrovo)

Analýza nákladů a přínosů, která byla přílohou projektové žádosti, nesprávně předpokládala nárůst spotřeby vody, který by odpovídal nárůstu počtu obyvatel. Ve skutečnosti se počet obyvatel snížil. Na základě tohoto nesprávného předpokladu byly v návrhu nadhodnoceny potřebné objemy vody i požadované investice do úpravny vody. Během provádění projektu se plánování projektu přizpůsobilo realističtějšímu demografickému scénáři a spotřebě vody. To spolu s úsporami ze zadávání veřejných zakázek vedlo ke snížení nákladů o 33 %.

Ztráty v systému dodávek pitné vody jsou stále vysoké

82

Ztráty vody tvoří zejména voda, která unikne ze systému dříve, než se dostane ke konečnému spotřebiteli (technické nebo fyzikální ztráty), a voda spotřebovaná bez řádného vyúčtování, například prostřednictvím nelegálních přípojek nebo nesprávného měření spotřeby (obchodní nebo zjevné ztráty)65. Zatímco první typ zbytečně navyšuje produkční náklady (neboť musí být vyprodukováno více vody, než je nutné), druhý typ znamená ušlé příjmy. Ztráty vody se obvykle odhadují na základě stanovení bilance vstupů a výstupů vody v systému.

83

Podle studie Světové banky z roku 201566 činila průměrná míra ztrát vody v EU v roce 2012 přibližně 34 %. Z navštívených členských států jen Maďarsko vykazuje nižší procento (24 %). Rumunsko uvádí ztráty vody kolem 40 % a Bulharsko více než 60 % (viz obrázek 3). Ve všech třech členských státech se ve skutečnosti ztráty vody v období od roku 2005 (nebo 2007 u Rumunska) do roku 2013 zvýšily. Nárůst uváděných ztrát vody, zejména v Rumunsku, je způsoben zejména zlepšením měření, které vedlo k přesnějšímu měření úniků.

Obrázek 3

Podíl ztrát vody (%) – Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko

Pozn.: Za Rumunsko se údaje vztahují k roku 2007.

Zdroj: Údaje shromážděné od členských států (ministerstva, vnitrostátní statistické úřady a sdružení vodohospodářských subjektů).

84

Pro období 2014–2020 Komise ve třech navštívených zemích určila potřebu zvýšit účinnost využívání vody včetně omezení ztrát vody67. Kromě toho Komise v roce 2015 zveřejnila referenční dokument EU o správných postupech pro řízení úniků, aby pomohla členským státům tyto problémy překonat a poskytla pokyny k přípravě politik pro zlepšení účinného používání vody ze strany vodohospodářských subjektů v celé EU68. U Bulharska byla nutnost zlepšit hospodaření s vodou zdůrazňována od roku 2012 také v doporučeních Rady pro jednotlivé země69.

85

V Maďarsku sdružení vodohospodářských podniků provedlo v roce 2008 srovnávací studii, která dospěla k závěru, že průměrné ztráty vody v Maďarsku činily v roce 2008 přibližně 15–17 % (přibližně 10–13 % u čtyř poskytovatelů služeb s nejlepšími výsledky a 40 % u nejhoršího poskytovatele). V programovém období 2007–2013 bylo snížení ztrát vody na úroveň nižší než 20 % jedním z výběrových kritérií u projektů spolufinancovaných z EU.

86

V Rumunsku se ztráty vody v síti považují za přijatelné, pokud jsou nižší než 15 % celkového množství, které vstupuje do rozvodného systému70. Renovace, resp. modernizace zařízení je povinná, jestliže ztráty vody (od odběru k uživateli) překračují 20 %. Z důvodu omezeného financování v programovém období 2007–2013 však bylo upřednostněno rozšiřování přístupu k vodě, a tudíž zvětšování vodohospodářské sítě.

87

V Bulharsku jsou ztráty vody ve výši 60 %oproti jiným zemím EU velmi vysoké. Pro každého vodohospodářského provozovatele jsou stanoveny individuální cíle z hlediska ztrát vody, kterých mají být dosaženo do roku 2021. Existuje i vnitrostátní cíl ve výši 49 %, kterého má být dosaženo do roku 202671. Kromě toho strategie pro dodávky vody a hygienu na období 2014–2023 stanoví cíl ve výši 30 %, kterého má být u ztrát vody dosaženo na vnitrostátní úrovni do roku 203972.

88

Tabulka 4 uvádí stav týkající se ztrát vody před a po provedení přezkoumaných projektů. Pokud jde o devět přezkoumaných projektů v rámci EFRR/FS, všechny kromě jednoho vedly ke snížení ztrát vody (viz bod 76 a rámeček 6). Podle novějších informací se však ztráty vody v tomto projektu od jeho dokončení snížily.

Tabulka 4

Ztráty vody před a po provedení přezkoumaných projektů

Členský stát Projekty Ztráty vody před projektem Cíle Ztráty vody po projektu
Bulharsko Projekt 1 (Gabrovo)1 73 % 39 % 44 %
Projekt 2 (Veliko Tarnovo)1 70 % (v oblasti projektu) 20 % 20 % (v oblasti projektu)
Projekt 3 (Panagyurishte)1 60 % (v oblasti projektu) nestanoveno 44 % (v oblasti projektu)
Maďarsko Projekt 1 (Békés) 30 % nestanoveno 28 %
Projekt 2 (Szekszárd) 13 % nestanoveno 10,9 %
Projekt 3 (Gyömrő) 8,8 % nestanoveno 7,7 %
Rumunsko Projekt 11 (Călărași) 34 % (v rozvodném systému) 19 % 50,4 % (za celý systém včetně odběru a úpravy)
Projekt 21 (Constanța) 64 % 45,2 % 44 %
Projekt 31 (Kluž) 42 % 36 % 36,9 %

1Tyto projekty zahrnovaly renovaci pouze části sítě, zatímco údaje o ztrátách vody jsou k dispozici jen za celou síť.

Vedle spolufinancování z EU jsou zapotřebí i další významné finanční prostředky pro zajištění přístupu ke kvalitní pitné vodě a možnosti odpovídající údržby investic financovaných z EU

89

Posuzovali jsme, zda navštívené členské státy určily potřeby dodatečného financování s cílem zajistit pro své občany dodávky pitné vody dobré jakosti a rozsah, v jakém lze tyto prostředky zajistit z vnitrostátních veřejných a soukromých zdrojů. Kromě toho jsme zkoumali, zda byla při stanovování sazeb vodného řádně zohledněna zásada návratnosti nákladů, aby bylo možné provádět řádnou údržbu stávající infrastruktury.

Investiční mezera u tří navštívených členských států do roku 2020 se odhaduje na 6 miliard EUR

90

Finanční podpora z rozpočtu EU by neměla nahrazovat veřejné výdaje členského státu73. To znamená, že musí být k dispozici dostatečné vnitrostátní veřejné a soukromé zdroje pro zajištění odpovídající úrovně investic v dlouhodobém výhledu a pro udržování infrastruktury již vybudované díky financování z EU, neboť ta je z budoucího financování z EU vyloučena.

91

Kromě toho tytéž výdaje mohou získat podporu jen z jednoho fondu nebo nástroje EU74. U projektů týkajících se pitné vody, které jsou považovány za projekty generující příjmy, lze financovat pouze způsobilé výdaje snížené o potenciální čisté příjmy. Čisté příjmy zohledňují nejen příchozí hotovostní toky, ale i odchozí hotovostní toky, například náklady na provoz (včetně údržby) a náklady na reprodukci investic během konkrétního referenčního období.

92

Celkově příděly z EFRR/FS na investice týkající se pitné vody v členských státech EU-13 činily přibližně 4 miliardy EUR v programovém období 2007–2013 a přibližně 3,4 miliardy EUR jsou plánovány na programové období 2014–2020. Prostředky přidělené z EFRR/FS na projekty týkající se pitné vody ve třech navštívených členských státech v programových obdobích 2007–2013 a 2014–2020 činí přibližně 3,7 miliardy EUR (tabulka 5).

Tabulka 5

Prostředky přidělené z EFRR/FS na projekty týkající se pitné vody v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku

Částky v milionech EUR 2007–2013 2014–2020 Celkem
Bulharsko 166 145 311
Maďarsko 529 216 745
Rumunsko 1 388 1 261 2 649
Celkem 2 083 1 622 3 705
93

V roce 2014 Bulharsko přijalo strategii pro dodávky vody a hygienu na období 2014–202375 s cílem zlepšit kvalitu vodohospodářských služeb a dosáhnout environmentálních standardů EU. Podle tohoto dokumentu jsou na období 2014–2023 investiční potřeby týkající se pitné vody (odběr, úprava, přeprava a rozvod) odhadnuty na přibližně 2,5 miliardy EUR (5,0 miliard BGN). Pro srovnání, financování z EU přidělené na investice související se zdroji pitné vody v Bulharsku na období 2014–2020 činí přibližně 145 milionů EUR. To v případě Bulharska naznačuje investiční mezeru ve výši přibližně 1 600 milionů EUR76 do roku 2020.

94

Aby zajistily dodržování norem jakosti a lhůt podle směrnice o pitné vodě, přijaly orgány v Rumunsku v roce 2004 „Prováděcí plán pro jakost vody určené k lidské spotřebě“, který určoval potřebná opatření týkající se dodávky pitné vody a souvisejících finančních potřeb do konce roku 2015, které byly odhadnuty na 5,6 miliardy EUR. Tato částka byla později v operačním programu „Velké infrastruktury“ na období 2014–2020 revidována na 5,8 miliardy EUR jako dodatek k investicím již vynaloženým v období 2007–2013 (příspěvek EU ve výši 1,38 miliardy EUR). Pro srovnání, financování z EU přidělené na investice související se zdroji pitné vody v Rumunsku na období 2014–2020 činí přibližně 1,26 miliardy EUR. To v případě Rumunska naznačuje investiční mezeru ve výši přibližně 4 540 milionů EUR do roku 2020.

95

A konečně, i když v daleko menším rozsahu, budou dodatečné vnitrostátní nebo jiné zdroje pro splnění potřeb týkajících se zlepšování jakosti vody zapotřebí i v Maďarsku. Podle hodnocení provedeného v roce 2013 byly investiční potřeby související se zlepšením jakosti vody v Maďarsku do roku 2020 odhadnuty na 415 až 460 milionů EUR (130 000–140 000 milionů HUF), přičemž příděl EU na programové období 2014–2020 činí 216 milionů EUR (67 634 milionů HUF)77. To v případě Maďarska naznačuje investiční mezeru ve výši přibližně 244 milionů EUR do roku 2020.

Poplatky uživatelů nejsou dostačující k zajištění udržitelnosti projektů

96

Finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb je zajištěna tehdy, když příjmy z těchto služeb dostačují k pokrytí provozních nákladů i nákladů na údržbu a k návratnosti kapitálových nákladů, aby bylo možno obnovovat investice. To je zásada návratnosti nákladů.

97

V pokynech Komise na programová období 2000–2006 i 2007–2013 se navrhuje, aby vodné pokrývalo přinejmenším náklady na provoz a údržbu a také významnou část odpisů aktiv78. Odpisy lze považovat za ukazatel, který zastupuje náklady nutné na obnovu infrastruktury v budoucnosti.

98

V programovém období 2014–2020 podléhá schvalování operačních programů předběžné podmínce návratnosti nákladů, přičemž musí existovat odpovídající podíl různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby79. Vymezení toho, co je „odpovídající podíl, však zůstává na uvážení členských států.

99

V Bulharsku podle strategie na období 2014–2023 nejsou ve velkém počtu bulharských vodohospodářských společností provozní náklady pokryty příjmy ze sazeb vodného, přestože se sazby od roku 2008 zvýšily (sazby za dodávky vody vzrostly mezi roky 2008 až 2011 o 16 % z 1,19 BGN/m3 na 1,38 BGN/m3). Ve skutečnosti by se podle všech scénářů rozpracovaných ve strategii měly průměrné kombinované sazby za vodné a stočné do roku 2024 zvýšit na přibližně dvojnásobek sazeb platných v roce 2011, aby bylo dosaženo cíle spočívajícího v dodržování požadavků a udržitelnosti.

100

Nedodržování zásady návratnosti nákladů s sebou nese významné riziko pro udržitelnost infrastruktur spolufinancovaných z EU. Například v Bulharsku by bylo ročně zapotřebí v průměru více než 400 milionů EUR (800 milionů BGN) jen na udržení délky a průměrného stáří sítě ve stávajícím stavu. V letech 2007 až 2011 však bylo každoročně investováno v průměru méně než 100 milionů EUR (200 milionů BGN)80.

101

Současně musí být vodohospodářské služby zákazníkům sociálně dostupné. V pokynech Komise se jako běžně přijímaná míra cenové dostupnosti uvádí 4 % příjmů domácností, tj. celkové náklady na vodu (vodné a stočné) mohou představovat 4 % příjmů domácností81. Právní předpisy všech tří navštívených členských států zohledňují zásadu cenové dostupnosti. V Bulharsku je cenová dostupnost zajištěna, pokud fakturované náklady vodohospodářských služeb nepřekročí 2,5 % průměrného měsíčního příjmu domácnosti v dotčeném okrese82. V Rumunsku činí doporučená obecná míra cenové dostupnosti dodávek vody a hygieny na celostátní úrovni 3,5 % průměrného měsíčního příjmu domácnosti (samostatně pro městské a venkovské oblasti)83. Podle informací uvedených v projektových žádostech jsou sazby stanoveny na úrovni přibližně 2–2,5 % čistého příjmu domácnosti s průměrným příjmem. A konečně v Maďarsku není vymezena žádná konkrétní úroveň cenové dostupnosti, ačkoli zásada cenové dostupnosti je v právních předpisech zmíněna84.

102

V Bulharsku a Rumunsku sazby za dodávky vody stanoví vodohospodářský subjekt a schvaluje je regulační orgán85. V obou zemích vnitrostátní právní předpisy stanoví, že sazby by měly pokrývat náklady na poskytování služby, zajistit účinný a bezpečný provoz služby, zachování a ochranu životního prostředí a veřejné zdraví, odrazovat od nadměrné spotřeby a pobízet ke kapitálovým investicím, aby bylo zajištěno dodržování finanční autonomie provozovatele a kontinuita služeb86.

103

Kromě toho v Rumunsku vodohospodářské subjekty, které provádějí projekty financované z fondů EU, musí zřídit rezervní fond na údržbu, obnovu a rozvoj na celé období investice. Tento fond by měl být doplňován z příjmů za vodohospodářské služby, a tudíž by měl být zohledněn při stanovení sazeb87. Dva ze tří zkoumaných projektů však při určování těchto sazeb k rezervnímu fondu nepřihlédly. Podle vodohospodářského subjektu v jednom z kontrolovaných projektů (v Călărași) by zařazení tohoto fondu do struktury sazeb bylo vedlo k poplatkům, které by byly příliš vysoké na to, aby si je mohli dovolit spotřebitelé v domácnostech. To může vést k nekvalitní údržbě a nemožnosti náhrady zařízení v dlouhodobějším výhledu a ohrozit udržitelnost vodohospodářské infrastruktury.

104

V Maďarsku se vyžaduje úplná návratnost nákladů a od roku 2012 má podrobné požadavky na stanovení sazeb na vnitrostátní úrovni určovat vyhláška odpovědného ministra88. Tentýž právní předpis specifikoval, že pro rok 2012 bylo možno sazby zvýšit nejvýše o 4,2 % oproti sazbám pro rok 2011. Následný zákon z roku 201389 upřesnil, že sazba by se měla od července 2013 snížit o 10 % oproti sazbám z roku 2012. Od té doby nebyla přijata žádná vyhláška ke stanovení sazeb, a sazby se tudíž nezměnily.

105

U tří projektů kontrolovaných v Maďarsku byly sazby platné v roce 2016 v průměru o 15 % nižší než sazby oznámené v žádostech a použité při posouzení projektů. To znamená, že nemusí být dosaženo návratnosti nákladů, a tudíž nemusí být řádně prováděna údržba a nemusí existovat dostatečné rezervy na obnovu vybavení v dlouhodobém výhledu, a tedy na zajišťování udržitelnosti vodohospodářských infrastruktur.

106

Na podobné problémy týkající se nedostatečnosti generovaných příjmů pro zajištění provozu a údržby infrastruktury financované z EU již upozornilo několik našich předchozích zpráv90.

Závěry a doporučení

107

Celkově jsme konstatovali, že v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku došlo ke zlepšení přístupu občanů ke kvalitní pitné vodě a dodávek kvalitní pitné vody. Do značné míry je to důsledkem významných investic z EFRR a FS v posledních letech. Existují však stále oblasti, kde je občanům dodávána z veřejné sítě voda, jež není plně v souladu s normami EU, které stanoví směrnice o pitné vodě z roku 1998. Navíc jsou a budou zapotřebí další značné vnitrostátní veřejné a soukromé investice, aby byl pro všechny občany v těchto členských státech zabezpečen přístup k vodě řádné jakosti a aby bylo zajištěno, že investice financované z EU do vodohospodářských zařízení bude možné odpovídajícím způsobem udržovat.

Směrnice o pitné vodě z roku 1998 byla ve většině ohledů provedena do konce roku 2016

108

Komise pozorně sledovala dodržování požadavků směrnice o pitné vodě a v nutných případech využila řízení o nesplnění povinnosti ve všech třech navštívených členských státech. Maďarsku a Rumunsku byla v době jejich přistoupení k EU povolena řada odchylek a v pozdější fázi tyto členské státy zavedly další odchylky. Členské státy musí o těchto odchylkách neprodleně informovat Komisi, pokud se týkají velkých oblastí zásobování vodou, v případě malých oblastí jsou však povinny tak učinit až počínaje druhou odchylkou. Do roku 2016 byly vnitrostátní právní předpisy ve všech třech navštívených členských státech v souladu s požadavky směrnice o pitné vodě. Přes všechna významná zlepšení jakosti vody ve třech navštívených členských státech v posledních letech však k některým občanům dostává voda, která nesplňuje všechny normy jakosti EU (viz body 31–41).

109

Zprávy členských států o jakosti vody určené k lidské spotřebě, které se zveřejňují každé tři roky, jsou hlavním nástrojem, který Komise používá ke zjišťování nesouladu s hodnotami ukazatelů stanovenými ve směrnici o pitné vodě. U stávajících režimů monitorování jsme zjistili řadu nedostatků. Za prvé členské státy pozdě předkládají agentuře EEA údaje, na jejichž základě Komise posuzuje provádění směrnice o pitné vodě. Například Maďarsko poskytlo své údaje za vykazované období 2011–2013 v dubnu 2016, více než rok po požadovaném termínu. Za druhé, agentura EEA (která kontroluje monitorování souladu v zastoupení Komise) neodhalila nesrovnalosti v údajích, které členské státy vykázaly za období 2011–2013. Za třetí, ve všech třech navštívených členských státech jsme zjistili, že nebyly monitorovány všechny ukazatele požadované podle směrnice o pitné vodě, aniž by bylo uvedeno odůvodnění nebo vysvětlení případných výjimek z monitorování. Tato skutečnost byla potvrzena i u některých projektů v rámci EFRR/FS, kde jsme zjistili, že monitorování nebylo provedeno v souladu se směrnicí o pitné vodě a že se testovalo méně ukazatelů, než směrnice o pitné vodě požaduje. Podle směrnice o pitné vodě však podávání zpráv o malých oblastech zásobování vodou není povinné. Komise nemá vyšetřovací pravomoci a nemůže kontrolovat, zda monitorování probíhá skutečně tak, jak se ve zprávách uvádí. Předpokládá se, že členské státy předkládají zprávy v dobré víře a v souladu se zásadou loajální spolupráce (viz body 42–56).

110

Členské státy jsou povinny provést nezbytná opatření, aby zajistily, že spotřebitelé budou mít k dispozici dostačující a aktuální informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě. V daných třech navštívených členských státech jsme zjistili, že tento požadavek byl ve vnitrostátních právních předpisech řádně proveden, avšak postupy zpřístupňování těchto informací odběratelům se významně liší a aktuální informace o jakosti vody obecně nejsou občanům systematicky poskytovány. V současné době neexistuje pokyn Komise k této problematice (viz body 57–59).

111

Revize směrnice o pitné vodě je zařazena do pracovního programu Komise na rok 2017 a má řešit řadu nedostatků, které Komise zjistila na základě zpráv členských států a vědeckého poradenství (viz body 60–67).

Doporučení 1

Komise by měla na základě vykazovaných údajů provádět následnou kontrolu u nedostatků v monitorování ze strany členských států a vymáhat plnění požadavků směrnice o pitné vodě v této oblasti.

Datum provedení: do konce roku 2018 (ke konci aktuálního vykazovaného období).

Doporučení 2

Komise by se v rámci současné revize směrnice o pitné vodě měla proporčním způsobem zaměřit na následující záležitosti:

  1. zlepšení způsobu, jakým členské státy poskytují Komisi informace o odchylkách týkajících se malých oblastí zásobování vodou,
  2. rozšíření požadavků na podávání zpráv i na malé oblasti zásobování vodou,
  3. pravidelné podávání zpráv s cílem získávat od členských států aktuální informace o dodržování směrnice o pitné vodě. Komise by měla zvážit takové možnosti, jako jsou alternativní nástroje IT (např. shromažďování údajů od vnitrostátních správních orgánů), aby se vykazování zjednodušilo, zrychlilo a byly k dispozici aktuální informace.
  4. zlepšení požadavků na poskytování dostačujících a aktuálních informací o jakosti vody určené k lidské spotřebě spotřebitelům.

Datum provedení: do konce roku 2017.

Všechny zkoumané projekty EFRR/FS zlepšily jakost pitné vody v dotčených oblastech, společným problémem jsou však nadále ztráty vody

112

Celkově projekty v rámci EFRR/FS dosáhly svých hlavních cílů, kterými bylo zlepšit jakost vody, zvýšit přístup k pitné vodě nebo snížit ztráty vody, jak bylo stanoveno v žádosti o grant nebo v projektové žádosti. Kromě jednoho byly kontrolované projekty v rámci EFRR/FS prováděny podle nejvhodnější možnosti uspokojení zjištěných potřeb. Kromě toho přezkoumávané dokončené projekty EFRR/FS dosáhly většiny svých cílů, někdy však byly zpožděné (zejména v Maďarsku a Rumunsku). Vyšší než rozpočtované náklady byly zjištěny u dvou ze tří projektů kontrolovaných v Maďarsku (viz body 73–81).

113

V roce 2012 činila průměrná míra ztrát vody v Maďarsku přibližně 24 %, v Rumunsku přibližně 40 % a v Bulharsku více než 60 %. Pro srovnání, průměr EU činí přibližně 34 %. Ve všech třech členských státech se ve skutečnosti ztráty vody v období od roku 2005 (nebo 2007 u Rumunska) do roku 2013 zvýšily. Nárůst uváděných ztrát vody, zejména v Rumunsku, souvisí zejména se zlepšením měření, které vedlo k přesnějšímu měření úniků. U Bulharska byla nutnost zlepšit hospodaření s vodou zdůrazňována od roku 2012 také v doporučeních Rady pro jednotlivé země. Pokud jde o devět přezkoumaných projektů v rámci EFRR/FS, všechny kromě jednoho vedly ke snížení ztrát vody. Podle novějších informací se však ztráty vody v tomto projektu od jeho dokončení snížily. Celkově zůstávají ztráty vody vysoké, zejména v Bulharsku a Rumunsku, což má dopad na celkovou efektivitu vodohospodářského systému a zvyšuje náklady pro spotřebitele i společnost jako celek. V programovém období 2007–2013 pouze Maďarsko použilo plánované snížení ztrát vody jako výběrové kritérium u projektů financovaných z EU (viz body 82–88).

Doporučení 3

Členské státy by měly vyžadovat, aby byly plány na dosažení určité úrovně omezení ztrát vody zařazeny jako výběrová kritéria pro všechny projekty vodohospodářských zařízení, které umožňují splnění vnitrostátních cílů.

Datum provedení: do konce roku 2017.

Doporučení 4

Komise by měla podporovat členské státy v prosazování opatření, jejichž cílem je snížit ztráty vody. Toho by bylo možné dosáhnout například tím, že by se opatření na snížení ztrát vody zahrnula do financování EU v oblasti infrastruktury pro dodávky pitné vody nebo zvýšením transparentnosti o ztrátách vody.

Datum provedení: pro příští programové období.

Vedle spolufinancování z EU jsou stále zapotřebí i další významné finanční prostředky pro zajištění přístupu ke kvalitní pitné vodě a možnosti odpovídající údržby investic financovaných z EU

114

Pro zajištění odpovídající úrovně investic v dlouhodobém výhledu a pro udržování infrastruktury již vybudované díky financování z EU musí být k dispozici dostatečné vnitrostátní veřejné a soukromé zdroje. Finanční podpora z rozpočtu EU by neměla nahrazovat veřejné výdaje členského státu. Prostředky přidělené z EFRR/FS na projekty týkající se pitné vody ve třech navštívených členských státech v programových obdobích 2007–2013 a 2014–2020 činí přibližně 3,7 miliardy EUR. To znamená, že navštívené členské státy budou muset investovat celkem více než 6 miliard EUR, aby pokryly své odhadované potřeby do konce roku 2020. To naznačuje, že pravděpodobně nebudou uskutečněny všechny potřebné investice do vodohospodářských zařízení, zejména v Bulharsku a Rumunsku (viz body 90–95).

115

Finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb je proto zajištěna jen tehdy, když příjmy z těchto služeb dostačují k pokrytí provozních nákladů i nákladů na údržbu a k návratnosti kapitálových nákladů, aby bylo možno obnovovat investice. To je zásada návratnosti nákladů. Současně musí být vodohospodářské služby zákazníkům také sociálně dostupné. Na programové období 2014–2020 se dodržování zásady návratnosti nákladů stalo povinným, neboť je nutno splnit předběžnou podmínku. Znamená to, že operační programy na programové období 2014–2020 se schvalují za podmínky „existence odpovídajícího podílu různých způsobů využívání vody k návratnosti nákladů na vodohospodářské služby“. Vymezení toho, co je „odpovídající podíl, však zůstává na uvážení členských států. Celkově v žádném ze tří členských států nebude úroveň uživatelských poplatků dostatečná k pokrytí nákladů na provoz a údržbu zařízení v oblasti pitné vody (viz body 96–106).

Doporučení 5

Členské státy by měly:

  1. zajistit, aby sazby vodného umožňovaly udržitelnost vodohospodářské infrastruktury včetně její údržby a obnovy;
  2. při zajišťování plné návratnosti nákladů v rámci struktury sazeb je případně třeba zvážit poskytnutí finanční nebo jiné formy podpory domácnostem, u nichž náklady na vodohospodářské služby převyšují míru finanční dostupnosti.

Datum provedení: okamžitě

Tuto zprávu přijal senát II, jemuž předsedá Iliana IVANOVA, členka Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 5. července 2017.

Za Účetní dvůr

Klaus-Heiner LEHNE
předseda

Přílohy

Příloha I

Výdaje EFRR/FS na hospodaření s pitnou vodou a dodávky pitné vody (programová období 2007–2013 a 2014–2020)

Příloha II

Zdroje pitné vody v EU

Přibližně 50 % pitné vody je čerpáno z podzemních vod a zhruba 40 % z vod povrchových1. Zbývajících 10 % pitné vody se získává z jiných zdrojů, jako je umělé doplňování podzemních vod2 nebo voda z břehové filtrace3.

Objemy odebrané vody (včetně všech použití vody) se v členských státech EU-13 velmi liší a pohybují se od 100 metrů krychlových na obyvatele na Maltě po 1 300 metrů krychlových na obyvatele v Estonsku (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Objem odběru vody v m3 na obyvatele v roce 2013

1 Údaje za Maďarsko a Litvu se týkají roku 2012.

Zdroj: Eurostat.

Dodávky pitné vody pro domácí spotřebu činí méně než pětinu veškerého využití vody4 (viz obrázek 2).

Obrázek 2

Využití vody v EU

Zdroj: EEA.

Příloha III

Předešlé zprávy EÚD a jejich hlavní závěry

Příloha IV

Řízení o nesplnění povinnosti týkající se směrnice o pitné vodě v navštívených členských státech

Příloha V

Přehled kontrolovaných projektů

1Všechny částky grantů jsou původně vyjádřeny v národních měnách. U projektů v Bulharsku byly částky v eurech vypočteny pomocí pevného směnného kurzu 1,95583 BGN/EUR. U projektů v Rumunsku byly částky v eurech vypočteny pomocí průměrného směnného kurzu na základě směnného kurzu Inforeuro platného v době schvalování projektů a směnného kurzu Inforeuro platného v době dokončení projektů. U projektů v Maďarsku byly částky v eurech vypočteny pomocí směnného kurzu 313,12 HUF/EUR, což byl platný směnný kurz ke dni 31. 12. 2015.

Odpovědi Komise

II

Komise připomíná, že „bezpečný přístup občanů ke kvalitní pitné vodě“ nepatří k cílům současné směrnice o pitné vodě.

V a)

Komise toto doporučení částečně přijímá a provede ho následujícím způsobem:

Komise se zaměří na hlavní zjištěné nedostatky ovlivňující jakost pitné vody, avšak vzhledem k omezeným zdrojům nemůže systematicky přijímat opatření týkající se všech mezer v monitorování.

Prozkoumá, jak zlepšit ustanovení o podávání zpráv v rámci probíhající revize směrnice o pitné vodě.

V b)

Komise v podstatě přijímá doporučení b1) až b4). Uvedené však závisí na výsledku revize směrnice o pitné vodě, který v době přípravy této zprávy není znám, a obsah návrhu upravujícího směrnici o pitné vodě do značné míry závisí na závěrech posouzení dopadů. Návrh dosud není dokončen a Komise zkoumá možnosti, jak zjištěné nedostatky zlepšit. V této souvislosti musí být návrh v souladu s cíli pokynů pro zlepšování právní úpravy1, aby návrhy Komise „splňovaly cíle politik s minimálními náklady a dosahovaly maximálních přínosů pro občany, podniky a zaměstnance a zároveň se vyhnuly veškeré zbytečné regulační zátěži“, zejména pak v případě malých podniků.

V b)1

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží, jak zlepšit informace, monitorování a podávání zpráv z malých zásobovaných oblastí.

V b)2

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží, jak zlepšit informace, monitorování a podávání zpráv z malých zásobovaných oblastí, přičemž využije přístup založený na posouzení rizik rovněž při monitorování malých zásobovaných oblastí.

V b)3

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží změny ustanovení směrnice o podávání zpráv.

Podávání zpráv by se v ideálním případě mělo zaměřit na informace nezbytné ke kontrole dodržování požadavků (mimořádné události, nové látky atd.).

V b)4

Komise zváží, jak v rámci revize směrnice o pitné vodě zlepšit přístup odběratelů k informacím, neboť tento problém byl identifikován jako oblast ke zlepšení v pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení směrnice 98/83/ES o pitné vodě v rámci programu REFIT2.

V c)

Komise toto doporučení přijímá.

Komise věnuje pozornost problému ztrát vody a hodlá v rámci revize směrnice o pitné vodě podpořit opatření na úrovni členských států v souladu se zásadou subsidiarity.

Avšak omezení ztráty vody prostřednictvím činností financovaných Evropskou unií by mohlo vést k financování údržby, což není vždy investiční prioritou, zejména pak u členských států, kde neexistuje dostatečná vodovodní síť pokrývající populaci.

VI

Komise poukazuje na to, že tato doporučení jsou určena členským státům.

07

Podávání zpráv je pro členské státy hlavním nástrojem zajišťujícím provádění monitorování a dostupnost informací o monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě.

Je-li zjištěno neplnění hodnot ukazatelů směrnice, členské státy obvykle ihned přijmou příslušná opatření.

11

Komise reagovala na skutečnost, že pouze polovina členských států předložila zprávy o malých zásobovaných oblastech, tím, že v roce 2016 přišla s dobrovolným „méně náročným“ podáváním zpráv (průzkumem) o malých zásobovaných oblastech s použitím zjednodušené metodiky (průměrné dodržování mikrobiologických a chemických parametrů členskými státy). Výsledky tohoto průzkumu potvrzují u malých zásobovaných oblastí v členských státech celkové dodržování v mikrobiologické oblasti v průměru více než 98 %.

Česká republika za období 2008–2010 vykázala, že podle vnitrostátních orgánů je míra dodržování vysoká, a předložila údaje o dodržování požadavků u vzorků pouze pro vybraných 8 ukazatelů za sledovaný rok 2011.

14

Informace o ztrátách v rozvodné síti byly spolu s dalšími zmíněny ve zprávě za období 2008–2010 v kapitole „výzvy“ jako jednorázový příklad. Ztráty vody v současnosti nejsou součástí podávání zpráv o pitné vodě. Komise v rámci revize směrnice o pitné vodě zváží, jak transparentnost u ztrát vody zlepšit.

15

Viz odpověď na bod 14.

18

Komise připomíná, že stávající směrnice o pitné vodě 98/83/ES upravuje pouze jakost vody určené k lidské spotřebě: stanovuje minimální jakostní kritéria pro vodu z kohoutku. Neupravuje zásobování pitnou vodou ani jakost či množství u zdroje. Možnosti, jak zlepšit přístup k vodě, budou zváženy při revizi směrnice na základě výsledků posouzení dopadů.

20

Zásada návratnosti nákladů podle článku 9 rámcové směrnice o vodě se vztahuje také na environmentální náklady a náklady na zdroje, nejen na finanční náklady.

21

Komise považuje míru cenové dostupnosti na úrovni 4 % za orientační a tato míra sloužila pro účely analýzy nákladů a výnosů. Komise poukazuje na to, že podmínky se v různých částech Evropy liší, proto by případná hranice cenové dostupnosti poplatků za vodu měla být vodohospodářskými subjekty/regulačními orgány určena případ od případu.

30 Druhá odrážka

Komise připomíná, že směrnice o pitné vodě upravuje pouze jakost vody určené k lidské spotřebě.

Viz rovněž odpověď na bod 18.

38

Podle zprávy obdržené v únoru 2017 z Maďarska a obsahující informace o stavu k 31. prosinci 2016 neplnilo požadavky stále ještě 18 obcí. Maďarské orgány na nedávné schůzce rovněž Komisi informovaly o dalším prodlení oproti předpokládanému harmonogramu zajištění splnění požadavků. Komise tyto nejnovější informace řádně zohlednila a zvažuje potřebné související kroky.

39

Komise poukazuje na to, že tyto odchylky se s největší pravděpodobností týkaly v průměru malých až velmi malých vodních zdrojů.

Podle pravidelného cyklu podávání zpráv stanoveného ve směrnici budou údaje za rok 2015 předloženy Komisi až na začátku roku 2018 spolu s údaji za rok 2016.

Avšak podle požadavků směrnice na podávání zpráv se členské státy mohou rozhodnout, zda budou údaje o malých vodních zdrojích vykazovat.

Pro Komisi je tudíž obtížné takové situace zjistit, avšak členský stát by měl přijmout nápravná opatření.

40

Viz odpověď na bod 39.

Kromě toho Bulharsko nepředložilo za malé zásobované oblasti žádné údaje o ukazatelích týkajících se dusičnanů/dusitanů, nýbrž pouze průměrnou míru plnění ukazatelů jakosti pitné vody: 2011: 97,8 %, 2012: 97,7 %, a 2013 97,8 %.

41

Jestliže Komise měla potřebné informace jako v případě Maďarska, podnikla příslušné právní kroky.

42

Komise poukazuje na to, že od roku 2005 došlo k omezení zpoždění při zveřejňování zprávy.

Pozdní zveřejnění bylo částečně důsledkem časového rámce, úplnosti a kvality zpráv podávaných členskými státy.

43

Podávání zpráv je skutečně složité. Například ve vykazovaném období 2011–2013 byl v členských státech proveden značný počet rozborů: 4,1 milionu u mikrobiologických ukazatelů, 7,1 milionu u chemických ukazatelů a 17,5 milionu u indikačních ukazatelů.

47

Členské státy mají možnost omezit četnost monitorování v případě, že se domnívají, že určitý ukazatel se zásobované oblasti netýká, a to v souladu s poznámkou 4 k tabulce B1 v příloze II (do 27. října 2017) nebo v souladu s částí C přílohy II směrnice (po 27. říjnu 2017).

Mimoto Komise nemá vyšetřovací pravomoci, a nemůže tudíž kontrolovat, zda monitorování probíhá vykazovaným způsobem. Předpokládá se, že členské státy podávají zprávy v dobré víře v souladu se zásadou loajální spolupráce.

49

Členské státy mohou využít obecnou výjimku v příloze II část 2 Revizní monitorování, která uvádí, že všechny ukazatele stanovené podle čl. 5 odst. 2 a 3 musí být předmětem revizního monitorování, pokud příslušné orgány nestanoví, že v období jimi určeném je nepravděpodobné, aby se některý ukazatel při daném zásobování vyskytoval v koncentracích, které by mohly vyvolat riziko nedodržení stanovené hodnoty příslušného ukazatele. Členské státy nejsou povinny Komisi oznamovat použití této obecné výjimky.

50

Skupinu enterokoků lze použít jako E. coli ukazatel fekálního znečištění. Vzhledem k tomu, že množství střevních enterokoků v lidských výkalech je obecně řádově nižší než množství E. coli, používá se při testování vody častěji E. coli než množství enterokoků.

Viz rovněž odpověď na bod 49.

52

Komise byla Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) informována, že agentura tyto úkoly (kontrola kvality údajů, úložiště údajů atd.) již nadále nebude vykonávat a kvůli omezeným zdrojům přestane podporovat Komisi v souvislosti s dalším podáváním zpráv o pitné vodě i přes požadavek Komise, aby v plnění těchto úkolů pokračovala alespoň do nadcházející revize směrnice. Útvary Komise prozkoumají alternativy shromažďování údajů, kontrolu kvality a přípravu vnitrostátních databází pro poslední podávání zpráv před revizí směrnice, která bude zahrnovat zjednodušení povinností v oblasti podávání zpráv.

Některé chyby (například tiskové chyby) se mohou vyskytnout i přes kontrolu kvality údajů prováděnou agenturou EEA a přesto, že členský stát údaje překontroluje. Takové ojedinělé chyby nezpochybňují správnost podávaných zpráv jako celku.

Rámeček 4 – Příklad nesrovnalostí ve zprávách členských států o dodržování směrnice o pitné vodě, které mohla odhalit agentura EEA

Chyba v tabulce 3-2 rumunské zprávy byla přehlédnuta i přes kontrolu kvality prováděnou agenturou EEA a překontrolování členským státem. V národní zprávě za Rumunsko údaj uvedený v grafu 2.2 ukazuje 100% monitorování koliformních baktérií, což znamenalo, že je vše v pořádku. To může být důvodem, proč chyba v tabulce nebyla zjištěna.

Kvalitu údajů poskytovaných Komisi členskými státy kontrolovala agentura EEA a překontroloval příslušný členský stát. Nebylo tudíž provedeno žádné další srovnání s národními zprávami, které se mohou lišit.

53

Komise již v minulosti přijala opatření v reakci na problémy související s malými vodními zdroji: Dne 9. listopadu 2011 se konal seminář a byla vydána studie „Osvědčené postupy pro posuzování rizik u malých zásob vody“, zvláštní informační přehledy o členských státech vedle souhrnné zprávy a brožura „Framework for Action for the management of small drinking water supplies“ (Rámec opatření pro řízení malých zdrojů pitné vody). Průzkum z roku 2016 naznačil, že situace je oproti letům 2010–2013 lepší a zlepšuje se.

Kromě toho Komise rovněž ve svém pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení směrnice o pitné vodě v rámci programu REFIT3 uvádí, že preventivní bezpečnostní plánování a prvky založené na rizicích jsou ve stávající směrnici o pitné vodě nedostatečně využity a že tato skutečnost představuje slabinu. Komise to hodlá vyřešit při revizi směrnice a v současnosti posuzuje dopady potenciálního zavedení přístupu založeného na posouzení rizik u velkých a malých vodních zdrojů, což nabízí příležitosti ke zjednodušení s cílem věnovat čas a zdroje zejména hlavním rizikům a nákladově efektivním opatřením týkajícím se zdrojů a snížení administrativní zátěže.

58

Podle stávající směrnice o pitné vodě je určitá míra rozdílnosti postupů týkajících se zpřístupňování informací přípustná. Komise již ve svém pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení směrnice 98/83/ES o pitné vodě v rámci programu REFIT uvedla, že aktivnější šíření příslušných informací by bylo přínosné.

69

Jak je zmíněno v prvotním posouzení dopadů4 směrnice o pitné vodě, Komise již zvažuje možnosti řešení úniků vody, které představují problém znemožňující dosáhnout účinného zásobování pitnou vodou.

75

Předpokládá se, že projekt Szekszárd dosáhne svých cílů v programovém období 2014–2020.

Rámeček 5 – Dodatečné investice potřebné pro jeden projekt EFRR/FS v Maďarsku (Szekszárd)

Přestože se již v minulosti vyskytly případy, kdy hladina Dunaje byla nízká, přesný výskyt a rozsah nelze předvídat, což ovlivňuje předvídatelnost koncentrací určitých ukazatelů, a tudíž ztěžuje projektování prací, pokud jde o dlouhodobé dodržování požadavků. Avšak v období 2014–2020 Maďarsko hodlá při hodnocení projektů ještě více zohlednit změnu klimatu.

76

Viz níže pod rámečkem 6.

Rámeček 6 – Částečné dosažení cílů v rumunském projektu (Călărași)

Investice ve vodohospodářském odvětví spolufinancované z Fondu soudržnosti během období 2007–2013 zlepšily schopnost vodohospodářských subjektů zajišťovat přesnější měření a lépe monitorovat celkovou výkonnost distribučního sektoru a stavěné infrastruktury. V důsledku toho se očekává, že předpoklady a cíle, ze kterých budou vycházet předpokládané investice v období 2014–2020, budou spolehlivější. To jasně prokazuje pozitivní dopad investice EU a schopnost členských států poučit se z chyb a zavést vhodná opatření s cílem omezit tyto problémy v budoucnosti.

79

Komise se domnívá, že projekty financované v Maďarsku a Rumunsku byly zpožděny z důvodu jejich složitosti a toho, jak byly navrženy. Obecně však platí, že příjemci stanovené cíle splnili.

Kromě toho v případě Rumunska se vodohospodářské subjekty potýkaly s řadou problémů, které vedly ke zpoždění při zadávání zakázek.

S cílem omezit negativní dopad nekvalitních zakázek na provádění projektů Komise prosadila různé horizontální iniciativy podporující příjemce v rámci rozvoje standardizované zadávací dokumentace, srovnání vodohospodářských subjektů a technické pomoci.

80

Prvotní předpoklady nákladů projektů jsou spíše orientační. U dvou uvedených projektů došlo k řádnému zadání veřejné zakázky a smluvní cena byla následně výsledkem hospodářské soutěže na trhu. V reakci na tuto volatilitu trhu jsou v každém z projektů vytvořeny rezervy nabízející prostor pro výkyvy nákladů v důsledku veřejné soutěže.

93

Za období 2014–2020 strategie celkově stanovuje investiční potřeby ve výši přibližně 6,1 miliardy EUR rozdělené takto: 2,5 miliardy EUR na pitnou vodu, 2,2 miliardy EUR na odvádění odpadních vod a 1,4 miliardy EUR na čištění odpadních vod. Porovnáme-li uvedené investiční potřeby ve výši 6,1 miliardy EUR s finančními prostředky, které EU vyhradila pro oblast vody a odpadních vod v programovém období 2007–2013 a 2014–2020, lze vypočítat, že finanční prostředky EU mohou financovat 30 až 40 procent odhadovaných celkových kapitálových výdajů v oblasti vodovodů a kanalizace.

Podle Operačního programu Životní prostředí (OPE) na období 2014–2020 je z celkových 1,016 miliardy EUR z Fondu soudržnosti vyhrazených pro vodohospodářský sektor v Bulharsku skutečně asi 145 milionů EUR určeno na investice do poskytování vody k lidské spotřebě, hospodaření s vodou a skladování pitné vody. Vzhledem k vysokým investičním potřebám zmíněným výše se finanční prostředky určené pro tento sektor zaměřují na zajištění dodržování směrnice o čištění městských odpadních vod.

Společná odpověď na body 94 a 95.

V souvislosti s potřebou dalších zdrojů umožňujících splnit požadavky týkající se zlepšování jakosti vody by chybějící investice měly být zajištěny jako vnitrostátní investice.

96

Viz odpověď na bod 20.

98

Přestože za provádění vhodné politiky upravující poplatky za vodu nesou odpovědnost členské státy, předběžná podmínka stanovuje, že návratnost nákladů musí být v souladu s čl. 9 odst. 1 odrážkou první směrnice 2000/60/ES, popřípadě s přihlédnutím k sociálním, environmentálním a hospodářským dopadům této návratnosti i zeměpisným a klimatickým podmínkám dotčeného regionu nebo regionů.

100

Komise v tomto ohledu konstatuje, že rychlost používání finančních prostředků EU se ke konci programového období 2007–2013 zvýšila, což Bulharsku umožnilo požadovat téměř 95 % prostředků přidělených v rámci příslušné prioritní osy (ve výši přibližně 969 milionů EUR).

101

Komise považuje míru cenové dostupnosti na úrovni 4 % za orientační.

Viz odpověď na bod 21.

103

Komise podotýká, že v Rumunsku byla jako součást analýzy nákladů a přínosů u projektů financovaných z prostředků EU v období 2007–2013 zavedena společná cenová strategie s cílem podpořit dlouhodobou udržitelnost investic a zohlednit problémy týkající se cenové dostupnosti.

V období 2014–2020 vodohospodářské subjekty upraví a sjednotí metodiku struktury sazeb s cílem podpořit rozšíření odpovídajících vodohospodářských služeb do dalších oblastí a zohlednit požadavky revidovaných pokynů týkajících se analýzy nákladů a přínosů v souvislosti s návratností veškerých nákladů a odpisy aktiv. Návrh projektů bude vypracován odpovídajícím způsobem.

105

Komise konstatuje, že platné sazby se snížily. V důsledku toho Komise sleduje situaci a poskytuje maďarským orgánům doporučení s cílem zajistit finanční zdroje potřebné k zajištění udržitelnosti modernizovaných aktiv. V jednotlivých případech však může být důležité, aby úpravy cenové politiky byly zaváděny opatrně a postupně během delšího časového období tak, aby se omezilo náhlé narušení sociální cenové dostupnosti vodohospodářských investic u populace.

Viz také odpovědi na body 98 a 101.

109

Komise v rámci revize směrnice o pitné vodě zvažuje změny ustanovení o podávání zpráv.

Komise chce zajistit, aby se podávání zpráv zaměřilo na informace nezbytné ke kontrole dodržování požadavků (mimořádné události, nové látky atd.). Komise hodlá prozkoumat možnosti, jako jsou alternativní IT nástroje (např. shromažďování údajů od vnitrostátních správních orgánů), ve snaze usnadnit a urychlit podávání zpráv a zajistit dostupnost aktuálních informací.

110

S ohledem na stávající předpisový rámec se Komise domnívá, že postupy upravující požadavky na zpřístupňování informací odběratelům lze nejlépe řešit na vnitrostátní úrovni.

Doporučení 1

Komise toto doporučení částečně přijímá a provede ho následujícím způsobem:

Komise se zaměří na hlavní zjištěné nedostatky ovlivňující jakost pitné vody, avšak vzhledem k omezeným zdrojům nemůže systematicky přijímat opatření týkající se všech mezer v monitorování.

Prozkoumá, jak zlepšit ustanovení o podávání zpráv v rámci probíhající revize směrnice o pitné vodě.

Doporučení 2

Komise v podstatě přijímá doporučení 2 a) až d). Uvedené však závisí na výsledku revize směrnice o pitné vodě, který v době přípravy této zprávy není znám, a obsah návrhu upravujícího směrnici o pitné vodě do značné míry závisí na závěrech posouzení dopadů. Návrh dosud není dokončen a Komise zkoumá možnosti, jak zjištěné nedostatky zlepšit. V této souvislosti musí být návrh v souladu s cíli pokynů pro zlepšování právní úpravy5, aby návrhy Komise „splňovaly cíle politik s minimálními náklady a dosahovaly maximálních přínosů pro občany, podniky a zaměstnance a zároveň se vyhnuly veškeré zbytečné regulační zátěži“, zejména pak v případě malých podniků.

Doporučení 2 a)

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží, jak zlepšit informace, monitorování a podávání zpráv z malých zásobovaných oblastí.

Doporučení 2 b)

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží, jak zlepšit informace, monitorování a podávání zpráv z malých zásobovaných oblastí, přičemž využije přístup založený na posouzení rizik rovněž při monitorování malých zásobovaných oblastí.

Doporučení 2 c)

Komise v rámci revize směrnice celkově zváží změny ustanovení směrnice o podávání zpráv.

Podávání zpráv by se v ideálním případě mělo zaměřit na informace nezbytné ke kontrole dodržování požadavků (mimořádné události, nové látky atd.).

Doporučení 2 d)

Komise zváží, jak v rámci revize směrnice o pitné vodě zlepšit přístup odběratelů k informacím, neboť tento problém byl identifikován jako oblast ke zlepšení v pracovním dokumentu útvarů Komise o hodnocení směrnice 98/83/ES o pitné vodě v rámci programu REFIT.

112

Viz připomínky k uvedeným bodům.

I přes zpoždění bylo dosaženo většiny cílů nebo se přispělo ke zlepšení situace v příslušné oblasti. V jednom ze zmíněných projektů bylo nesplnění dlouhodobých cílů, pokud jde o dodržování stanovených požadavků, způsobeno nepředvídatelnými událostmi (snížení vodní hladiny v Dunaji).

113

Přestože je upřednostňováno dodržování stanovených požadavků a výstavba nové rozvodné infrastruktury, Komise konstatuje, že část investic spolufinancovaných prostřednictvím velkých projektů v období 2007–13, přestože byla řádně odůvodněna, zahrnovala také obnovu stávající infrastruktury ve snaze omezit negativní dopad ztrát vody na výkonnost nových investic.

Stejný přístup je v období 2014–2020 zachován ve všech zemích, kde jsou úniky vody považovány za důležitý faktor.

Doporučení 3

Komise poukazuje na to, že toto doporučení je určeno členským státům.

Doporučení 4

Komise toto doporučení přijímá.

Komise věnuje pozornost problému ztrát vody a hodlá v rámci revize směrnice o pitné vodě podpořit opatření na úrovni členských států v souladu se zásadou subsidiarity.

Avšak omezení ztráty vody prostřednictvím činností financovaných Evropskou unií by mohlo vést k financování údržby, což není vždy investiční prioritou, zejména pak u členských států, kde neexistuje dostatečná vodovodní síť pokrývající populaci.

114

Komise si uvědomuje, že investiční potřeby ve vodohospodářském sektoru (včetně pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod, protipovodňových opatření atd.) by v některých členských státech v nadcházejících letech mohly být značné. Budoucí priority týkající se finančních prostředků poskytovaných Evropskou unií by měly být stanoveny s přihlédnutím ke skutečným potřebám členských států. Komise zahájila iniciativy s cílem získat lepší přehled o investičních potřebách ve vodohospodářském sektoru.

115

Komise poukazuje na to, že podle rámcové směrnice o vodě by návratnost nákladů měla zahrnovat také environmentální náklady a náklady na zdroje.

Doporučení 5

Komise poukazuje na to, že toto doporučení je určeno členským státům.

Zkratky a glosář

Doporučení pro jednotlivé země: Doporučení pro jednotlivé země jsou doporučení týkající se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají přímo do oblasti působnosti fondů ESI, jak je uvedeno v nařízeních pro dané fondy. Přijímá je Komise v souladu s čl. 121 odst. 2 a s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

EU13: EU13 jsou členské státy, které k EU přistoupily v roce 2004 či později. Jsou jimi: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA): Agentura EEA je agenturou Evropské unie.
Agentura poskytuje nezávislé informace o životním prostředí pro subjekty, které se zabývají vypracováním, přijímáním, prováděním a hodnocením politiky životního prostředí, a pro širokou veřejnost. Agentura EEA shromažďuje údaje a vypracovává posouzení k široké škále témat týkajících se životního prostředí.

Evropská informační a pozorovací síť pro životní prostředí (European Environment Information and Observation Network, Eionet): Eionet je partnerskou sítí Evropské agentury pro životní prostředí a jejích členů a spolupracujících zemí. Síť tvoří sama agentura EEA, šest evropských tematických středisek a síť přibližně 1 000 odborníků ze 39 zemí, pracujících až ve 400 vnitrostátních orgánech zabývajících se informacemi o životním prostředí. Prostřednictvím sítě Eionet agentura EEA koordinuje předkládání údajů o životním prostředí z jednotlivých zemí.

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR): Cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii odstraňováním zásadních regionálních rozdílů prostřednictvím finanční podpory určené na vytváření infrastruktury a pomocí produktivních investic do tvorby pracovních míst, především pro podniky.

Fond soudržnosti (FS): Cílem Fondu soudržnosti je posilovat hospodářskou a sociální soudržnost Evropské unie financováním projektů v oblasti životního prostředí a dopravy v členských státech, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru dosahovaného v EU.

Indikační ukazatel: Indikační ukazatele jsou kombinací mikrobiologických, chemických a radiologických ukazatelů, které poskytují informace o postupech čištění a organoleptické jakosti pitné vody.

Kontrolní monitorování: Účelem kontrolního monitorování je určit, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje příslušné hodnoty ukazatelů, které stanoví směrnice o pitné vodě. Pravidelně poskytuje informace o organoleptických vlastnostech (tj. o barvě, zápachu určité látky a smyslových vjemech z ní) a mikrobiologické jakosti vody dodávané k lidské spotřebě, jakož i informace o účinnosti úpravy pitné vody (zvláště o účinnosti dezinfekce), pokud je prováděna.
Do kontrolního monitorování musí být zařazeny jen určité ukazatele, jejichž výčet je uveden ve směrnici o pitné vodě.

Malé oblasti zásobování vodou: Malé oblasti zásobování vodou jsou oblasti, které dodávají v průměru méně než 1 000 m3 vody za den nebo zásobují méně než 5 000 osob.

Občanská iniciativa: Evropská občanská iniciativa je výzvou Evropské komisi, aby navrhla právní předpisy týkající se záležitostí, v nichž má EU legislativní pravomoc. Občanskou iniciativu musí podpořit nejméně jeden milion občanů EU pocházejících z nejméně sedmi z 28 členských států. V každém z těchto sedmi členských států se požaduje určitý minimální počet podpisů. Pravidla a postupy pro občanskou iniciativu stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11. 3. 2011, s. 1).

Operační program (OP): Operační program stanoví priority členského státu a konkrétní cíle a popisuje, jak bude financování (EU i vnitrostátní prostředky z veřejných zdrojů a spolufinancování ze soukromého sektoru) v daném období (obvykle sedm let) využito k financování projektů. Projekty v rámci určitého operačního programu musí přispívat k určitému počtu cílů. Financování operačního programů může pocházet z EFRR, FS a/nebo ESF. Operační program vypracovává členský stát a před provedením jakýchkoliv plateb z rozpočtu EU ho musí schválit Komise. V průběhu programového období lze operační programy měnit, jen pokud s tím obě strany souhlasí.

Plánování bezpečného zásobování pitnou vodou: Koncepci plánování bezpečného zásobování pitnou vodou zavedla Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2004. Skládá se z komplexního posouzení rizik a metody řízení rizik, která postihuje všechny kroky zásobování vodou od povodí až ke spotřebiteli.
Vodohospodářské subjekty a orgány ochrany veřejného zdraví by měly přednostně vypracovat plán bezpečného zásobování pitnou vodou pro každou jednotlivou oblast zajišťující zásobování pitnou vodou.

Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): V programu REFIT Komise trvale a systematicky přezkoumává veškeré právní předpisy EU z hlediska zátěže, nesrovnalostí a neúčinných opatření a určuje nápravná opatření.

Programové období: Víceletý finanční rámec pro plánování a provádění výdajů z EFRR, ESF a FS.

Předběžné podmínky: Předběžné podmínky jsou podmínky vycházející z předem definovaných kritérií stanovených v dohodách o partnerství. Jsou považovány za nezbytné předpoklady efektivního a účinného využití podpory EU, které se tyto dohody týkají. Při přípravě operačních programů EFRR, Fondu soudržnosti a ESF v programovém období 2014–2020 musí členské státy posuzovat, zda jsou tyto podmínky plněny. Nejsou-li splněny, musí být připraveny akční plány, jež zajistí jejich splnění do 31. prosince 2016.

Revizní monitorování: Účelem revizního monitorování je získávat informace potřebné ke zjištění, zda veškeré hodnoty všech ukazatelů směrnice o pitné vodě jsou nebo nejsou dodržovány.

Předmětem revizního monitorování jsou všechny ukazatele stanovené v souladu přílohou I směrnice o pitné vodě.

Řídicí orgán: Řídicí orgán je celostátní, regionální nebo místní veřejný orgán (nebo jakýkoliv jiný veřejný či soukromý subjekt) určený členským státem k řízení operačního programu. K jeho úkolům patří výběr projektů, které mají být financovány, sledování toho, jak jsou projekty prováděny, a podávání zpráv Komisi o finančních aspektech a dosažených výsledcích. Řídicí orgán je také subjektem, který ukládá finanční opravy příjemcům v návaznosti na audity, které provádí Komise, Evropský účetní dvůr nebo příslušný orgán členského státu.

SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie.

Směrnice o pitné vodě: Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5. 12. 1998, s. 32).

Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (Joint Assistance to Support Projects in European Regions, JASPERS): JASPERS je třístranné partnerství technické pomoci (Evropská komise, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj). Poskytuje nezávislé poradenství přijímajícím zemím s cílem napomoci přípravě vysoce kvalitních velkých projektů, které mají být financovány ze dvou strukturálních a investičních fondů EU (Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti).

Strategie Evropa 2020: Strategie Evropa 2020 je desetiletou strategií EU pro zaměstnanost a růst. Byla zahájena v roce 2010 s cílem vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zahrnuje pět hlavních cílů v oblastech zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, klimatu a energetiky, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby.
Zasedání Evropské rady ze dne 17. června 2010, závěry v návaznosti na KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010, EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Velké oblasti zásobování vodou: Velké oblasti zásobování vodou jsou oblasti, které dodávají v průměru více než 1 000 m3 vody za den nebo zásobují více než 5 000 osob.

Velký projekt: Projekt, který obsahuje hospodářsky nedělitelný soubor prací splňujících přesně vymezenou technickou funkci s jasně stanovenými cíli, jehož celkové náklady stanovené při určování příspěvku z fondů přesahují 50 milionů EUR; obvykle se jedná o rozsáhlý projekt infrastruktury v odvětví dopravy, životního prostředí nebo jiných odvětvích, jakými jsou kultura, vzdělávání, energetika nebo IKT. Na celkové úrovni projektu se vyžaduje souhlas Komise.
Pro programové období 2014–2020 byla prahová hodnota zvýšena na 75 milionů EUR v případě operací přispívajících k tematickému cíli podle čl. 9 prvního pododstavce bodu 7 – „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“.

Zásobovaná oblast: Oblast zásobování vodou je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Ztrátová voda: Ztrátová voda zahrnuje zejména vodu, která unikne ze systému dříve, než se dostane ke konečnému spotřebiteli (technické nebo fyzikální ztráty), a vodu spotřebovanou bez řádného vyúčtování, například prostřednictvím nelegálních přípojek nebo nesprávného měření spotřeby (obchodní nebo zjevné ztráty). Zatímco první typ zbytečně navyšuje produkční náklady (neboť musí být vyprodukováno více vody, než je nutné), druhý typ znamená ušlé příjmy. Ztrátová voda se obvykle odhaduje na základě stanovení bilance vstupů a výstupů vody v systému.
Pro zjednodušení bude v této zprávě namísto výrazu „ztrátová voda“ používán výraz „ztráty vody“.

Poznámky na konci textu

1 Evropská agentura pro životní prostředí, http://www.eea.europa.eu.

2 Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody (Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 26).

3 Směrnice Rady 80/778/ES ze dne 15. července 1980 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 11).

4 Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).

5 Článek 7 a přílohy II a III směrnice o pitné vodě.

6 Článek 13 směrnice o pitné vodě.

7 http://rod.eionet.europa.eu/obligations/171.

8 COM(2016) 666 final ze dne 20.10.2016, Souhrnná zpráva o jakosti pitné vody v Unii na základě přezkumu zpráv členských států za období 2011–2013 předložená podle čl. 13 odst. 5 směrnice 98/83/ES.

9 COM(2014) 363 final ze dne 16.6.2014, Souhrnná zpráva o jakosti pitné vody v Unii na základě přezkumu zpráv členských států za období 2008–2010 předložená podle čl. 13 odst. 5 směrnice 98/83/ES.

10 COM(2016) 666 final, s. 2.

11 Údaje extrapolovány z informačních přehledů za období 2008–2010 podle členských států v malých zásobovaných oblastech, http://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/reporting_en.html.

12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, prioritní cíl 3, bod 54 podbod iii) (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

13 COM(2014) 363 final.

14 Zasedání Evropské rady ze dne 17. června 2010, závěry v návaznosti na KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010, EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

15 Rozhodnutí č. 1386/2013/EU, prioritní cíl 2, bod 41.

16 Celkové prostředky přidělené z EU na projekty týkající se odpadních vod v programovém období 2007–2013 činily přibližně 14,6 miliardy EUR, z toho zhruba 10 miliard EUR pro členské státy EU-13. Pro programové období 2014–2020 činí přidělené prostředky přibližně 10 miliard EUR, z toho zhruba 7 miliard EUR pro členské státy EU-13.

17 Eurostat – Obyvatelstvo napojené na veřejné zdroje pitné vody, kód ten00012.

18 http://www.right2water.eu/.

19 COM(2014) 177 final ze dne 19.3.2014, sdělení Komise o evropské občanské iniciativě „Voda a hygiena jsou lidská práva! Voda je veřejné dobro, ne komodita!“.

20 Článek 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

21 Evropská komise, Nové programové období 2007–2013 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů – pracovní dokument 4, 8/2006.

22 Zvláštní zpráva č. 9/2010 „Je využití výdajů na zásobování vodou pro spotřebu v domácnostech v rámci strukturálních opatření EU maximálně efektivní?“; zvláštní zpráva č. 4/2014 „Začlenění cílů vodní politiky EU do SZP: částečný úspěch“; zvláštní zpráva č. 2/2015 „Financování EU určené na čistírny městských odpadních vod v povodí Dunaje: je třeba vyvinout další úsilí, aby členské státy mohly splnit cíle politiky EU v oblasti odpadních vod“; zvláštní zpráva č. 23/2015 „Kvalita vod v povodí Dunaje: provádění rámcové směrnice o vodě zaznamenalo určitý pokrok, ještě však není dovršeno“ a zvláštní zpráva č. 3/2016 „Boj proti eutrofizaci v Baltském moři: jsou zapotřebí další a účinnější opatření“ (http://eca.europa.eu).

23 EPRS, Water legislation, Cost of Non-Europe Report (zpráva o právních předpisech v oblasti vody a nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu), květen 2015.

24 Zvláštní zpráva č. 9/2010.

25 Čl. 291 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

26 Článek 17 Smlouvy o Evropské unii (SEU).

27 1. května 2004 v případě Maďarska a 1. ledna 2007 v případě Bulharska a Rumunska.

28 Řízení o nesplnění povinnosti 2008/2247 týkající se Maďarska, 2009/2259 týkající se Bulharska a 2009/2260 týkající se Rumunska.

29 Příloha VII kapitola 9 Životní prostředí, část C – Jakost vody (Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 166–171).

30 Podrobné informace o znečištění vody v důsledku zemědělských postupů viz zvláštní zprávy Účetního dvora č. 23/2015 a č. 3/2016.

31 Development of a Concept for the Future of Reporting under the Drinking Water Directive (Vývoj koncepce pro budoucí podávání zpráv podle směrnice o pitné vodě) – zpráva o kritické analýze, květen 2013.

32 http://rod.eionet.europa.eu/obligations/171/deliveries.

33 Poznámka 4 k tabulce B1 směrnice o pitné vodě. Tato ustanovení budou nahrazena novou přílohou II směrnice o pitné vodě ve znění směrnice (EU) 2015/1787 (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6), kterou jsou členské státy povinny provést nejpozději do října 2017.

34 Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 260, 7.10.2015, s. 6).

35 Arsen, bor, kadmium, chrom, měď, rtuť, nikl, olovo, antimon a selen.

36 Na s. 102 bulharské národní zprávy o životním prostředí za rok 2012.

37 Přehled jakosti pitné vody v Bulharsku – zprávy za období 2011–2013 podle směrnice o pitné vodě, s. 12.

38 Přehled jakosti pitné vody v Rumunsku – výsledky podávání zpráv za období 2011–2013 podle směrnice 98/83/ES o pitné vodě.

39 Tabulka 3-2.

40 Calitatea apei distribuite în sistem centralizat în zonele cu peste 5000 de locuitori sau cu un volum de distribuție de peste 1000mc/zi în anul 2013 (ZAP mari) – Raport sintetic, zveřejněno na webových stránkách Národního střediska pro monitorování environmentálních rizik Společenství.

41 http://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/reporting_en.html a http://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/small_supplies_en.html.

42 COM(2016) 666 final, s. 2.

43 Ustanovení čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

44 Towards a Guidance Document for the implementation of a risk-assessment for small water supplies in the European Union, Overview of best practices (Příprava pokynů k provádění posouzení rizik u malých vodních zdrojů v Evropské unii, přehled osvědčených postupů). Listopad 2011.

45 Small drinking water supplies: a „Framework for action“ to improve management (Malé zdroje pitné vody: „akční rámec“ pro zlepšení hospodaření) – ISBN 978-92.79.44633-7 (http://ec.europa.eu/environment/water/water-drink/pdf/Small%20drinking%20water%20supplies.pdf).

46 Článek 13 směrnice o pitné vodě.

47 Study supporting the revision of the EU Drinking Water Directive (Studie podporující revizi směrnice EU o pitné vodě), hodnotící studie, Ecorys, květen 2016.

48 V Maďarsku je veřejnost informována na webových stránkách Národní služby pro veřejné zdraví a zdravotnictví („ÁNTSZ“) (www.antsz.hu) a na webových stránkách Národního ústavu pro environmentální zdraví („OKI“) (https://oki.antsz.hu). Webové stránky byly zkontrolovány dne 25. ledna 2017.

49 Projekt BG161PO005-1.0.06-0073-C0001, obec Panagyurishte.

50 Projekt CCI 2007RO161PR003, okres Călărași.

51 Projekt CCI 2009RO161PR005, kraj Constanța.

52 Článek 11 směrnice o pitné vodě.

53 GŘ Evropské komise pro životní prostředí, Impact Assessment of possible Revisions to the Drinking Water Directive. Final report (Posouzení dopadu případných revizí směrnice o pitné vodě. Závěrečná zpráva), září 2008.

54 Světová zdravotnická organizace, Guidelines for Drinking-water Quality (Obecné zásady jakosti pitné vody), třetí vydání, 2004.

55 Neformální skupina odborníků pro provádění směrnice 98/83/ES (směrnice o pitné vodě).

56 Směrnice Komise (EU) 2015/1787.

57 Study supporting the revision of the EU Drinking Water Directive (Studie podporující revizi směrnice EU o pitné vodě), hodnotící studie, Ecorys, květen 2016.

58 SWD(2016) 428 final, – Refit Evaluation of the Drinking Water Directive 98/83/EC (Hodnocení směrnice 98/83/ES o pitné vodě v rámci programu REFIT).

59 Podpora provádění a dalšího vývoje směrnice o pitné vodě (98/83/ES): Studie materiálů ve styku s pitnou vodou, březen 2017.

60 COM(2016) 710 final ze dne 25.10.2016 – Pracovní program Komise na rok 2017 – Pro Evropu, která chrání, posiluje a brání.

61 Informační sdělení, regionální kancelář WHO pro Evropu, CIRCABC.

62 JASPERS je partnerství tří partnerů pro technickou pomoc (Evropská komise, Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj). Poskytuje nezávislé poradenství přijímajícím zemím s cílem napomoci přípravě vysoce kvalitních velkých projektů, které mají být financovány ze dvou strukturálních a investičních fondů EU (Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti).

63 Maďarská hydrologická prognostická služba (http://www.hydroinfo.hu).

64 Km přepravních a rozvodných potrubí, renovace nebo výstavba vrtů, nádrží, čerpacích stanic, chlorovacích stanic a úpraven.

65 Odborný výraz zní „ztrátová voda“, neboť jde o vodu, která není fakturována, nebo ji fakturovat nelze. Pro účely zjednodušení a s ohledem na to, že vodohospodářské subjekty vždy neuvádějí podrobnosti o různých druzích ztrátové vody, budeme ve všech případech v této zprávě používat výraz „ztráty vody“.

66 Služby pro dodávky vody a odpadní vody v povodí Dunaje, květen 2015 (http://sos.danubis.org/).

67 Zprávy o stanovisku pro Bulharsko – Ref. Ares(2012)1273775 – 26.10.2012; Maďarsko – Ref. Ares(2012)1286381 – 30.10.2012; Rumunsko – Ref. Ares(2012)1240252 – 19.10.2012.

68 Ostatní tematické dokumenty v rámci společné prováděcí strategie Good Practices on Leakage Management (Správné postupy pro řízení úniků), 2015, ISBN 978-92.79.45069-3 (http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/facts_figures/guidance_docs_en.htm).

69 Doporučení Rady 2012/C 219/03, 2013/C 217/03, 2014/C 247/02, 2015/C 272/08 a 2016/C 299/08.

70 Článek 116 přílohy k vyhlášce regulačního orgánu 88-2007.

71 Rozhodnutí státního regulačního orgánu ПК-1/22.06.2016.

72 Strategie pro rozvoj a hygienu zdrojů vody a hospodaření s nimi v Bulharské republice 2014–2023 (schválena rozhodnutím Rady ministrů č. 269 ze dne 7. května 2014) (http://www.mrrb.government.bg/?controller=articles&id=5265).

73 Ustanovení čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

74 Ustanovení čl. 65 odst. 11 nařízení (EU) č. 1303/2013.

75 Strategie pro rozvoj a hygienu zdrojů vody a hospodaření s nimi v Bulharské republice 2014–2023.

76 Potřeba 2 500 milionů EUR se týká deseti let, proto lze potřeby odhadnout na 250 milionů EUR ročně. Pro sedm let do roku 2020 lze tudíž potřeby odhadnout na 1 750 milionů EUR, přičemž od této částky se odečte 145 milionů EUR financování z EU.

77 Aspekty zlepšení v oblasti vody a odpadní vody – konečná hodnotící zpráva č. 101/2012 – ÖKO Zrt – Budapešť, 2013 (Msz.: 101/2012. Ivóvíz és szennyvíz fejlesztések egyes kérdései - Értékelési zárójelentés ÖKO Zrt – Budapest, 2013. Március).

78 Pro programové období 2000–2006: Technical paper 1 - Application of the polluter pays principle Differentiating the rates of Community assistance for Structural Funds, Cohesion Fund and ISPA infrastructure operations (Technický dokument 1 – Uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ – Diferencování míry podpory Společenství u infrastrukturních operací strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a nástroje ISPA) (6.12.1999). Pro programové období 2007–2013: Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů, pracovní dokument č. 4, 8/2006.

79 Předběžná podmínka 6.1 podle nařízení (EU) č. 1303/2013.

80 Strategie pro rozvoj a hygienu zdrojů vody a hospodaření s nimi v Bulharské republice 2014–2023.

81 Evropská komise, Nové programové období 2007–2013 – Metodické pokyny pro provedení analýzy nákladů a přínosů – pracovní dokument 4, 8/2006.

82 Dodatečná ustanovení, odst. 1 bod 4 zákona o regulaci služeb zásobování vodou a odvodu vody.

83 Podle vnitrostátní strategie pro zrychlení rozvoje veřejných komunálních služeb schválené GD 246/2006.

84 Zákon CCIX o vodohospodářských službách.

85 Energetická a vodohospodářská regulační komise v Bulharsku a Národní regulační orgán pro veřejné komunální služby v Rumunsku.

86 Vyhláška upravující kvalitu služeb zásobování vodou a odvodu vody v Bulharsku a zákon 241/2006 v Rumunsku.

87 Ustanovení čl. 8 odst. 1 přílohy nařízení ANRSC č. 65/2007, kterým se schvaluje metodika pro stanovení, úpravy nebo změny cen/sazeb pro veřejné služby v oblasti dodávek vody a hygieny.

88 Zákon CCIX o vodohospodářských službách.

89 Článek 4 zákona LIV (2013) ze dne 1.11.2013.

90 Zvláštní zprávy č. 9/2010 a č. 2/2015.

1 European water policies and human health (Evropské vodní politiky a lidské zdraví) – zpráva EEA č. 32/2016, s. 18, http://www.eea.europa.eu/publications/public-health-and-environmental-protection.

2 Umělé doplňování je plánovaná činnost člověka spočívající v navyšování dostupného objemu podzemních vod prostřednictvím prací určených ke zvýšení přirozeného doplňování nebo průniku povrchových vod do zvodnělých podzemních vrstev.

3 Břehová filtrace je druh filtrace, která probíhá propouštěním vody, která má být vyčištěna pro použití jako pitná voda, přes břehy řeky nebo jezera. Voda je pak odčerpána pomocí odběrných vrtů, které se nacházejí v určité vzdálenosti od vodního útvaru.

4 Výsledky a poučení z provádění vyúčtování vodohospodářských aktiv v oblasti EEA, agentura EEA, Technická zpráva EEA č. 7/2013 ze dne 22. května 2013, s. 71.

1 http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/docs/swd_br_guidelines_en.pdf

2 SWD(2016) 428 final

3 SWD(2016) 428 final

4 http://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2017-1061434_cs

5 http://ec.europa.eu/smart-regulation/guidelines/docs/swd_br_guidelines_en.pdf

Činnost Datum
Přijetí memoranda o plánování auditu / zahájení auditu 20.4.2016
Oficiální zaslání návrhu zprávy Komisi (nebo jinému kontrolovanému subjektu) 19.5.2017
Přijetí závěrečné zprávy po řízení o sporných otázkách 5.7.2017
Obdržení odpovědí Komise (nebo jiného kontrolovaného subjektu) ve všech jazycích 11.8.2017

Auditní tým

Účetní dvůr ve svých zvláštních zprávách informuje o výsledcích auditů politik a programů EU či témat z oblasti správy a řízení zaměřených na konkrétní oblasti rozpočtu. Účetní dvůr vybírá a koncipuje tyto auditní úkoly tak, aby byl jejich dopad co nejvyšší, a zohledňuje přitom rizika pro výkonnost a zajištění souladu s předpisy, objem příslušných příjmů či výdajů, očekávaný vývoj, politické zájmy a zájem veřejnosti.

Tento audit výkonnosti provedl auditní senát II, jemuž předsedá členka EÚD Iliana Ivanovová a který se zaměřuje na výdajové oblasti týkající se investic ve prospěch soudržnosti, růstu a začleňování. Audit vedl člen Účetního dvora George Pufan a podporu mu poskytovali vedoucí kabinetu Patrick Weldon, tajemník kabinetu Mircea Radulescu, vyšší manažeři Alain Vansilliette a Myriam Cazzanigová, vedoucí úkolu Paolo Pesce a auditoři Zuzana Gullová, Zhivka Kalaydzhievová, Attila Horvay-Kovács a Ana Popescuová.

Zleva doprava: Paolo Pesce, Myriam Cazzanigová, Patrick Weldon, George Pufan, Attila Horvay-Kovács, Zhivka Kalaydzhievová.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2017

PDFISBN 978-92-872-7886-9ISSN 1977-5628doi:10.2865/990314QJ-AB-17-012-CS-N
HTMLISBN 978-92-872-7933-0ISSN 1977-5628doi:10.2865/0111QJ-AB-17-012-CS-Q

© Evropská unie, 2017

K jakémukoli použití či reprodukci fotografií nebo jiných materiálů, které nejsou chráněny autorskými právy Evropské unie, je nutno získat povolení přímo od držitelů autorských práv.

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU

Bezplatné publikace:

(*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).

Placené publikace: